Project Monterey

rdf:langString Projekt Monterey

rdf:langString Projekt Monterey byl pokusem vybudovat jednotný unixový operační systém, který by běžel na různých 32bitových a 64bitových platformách a zároveň podporoval multi-processing. Jádrem projektu byl pokus vytvořit podnikový systém Unix pro procesory architektury IA-64, od kterých se v té době čekalo, že budou časem dominovat trhu unixových serverů. Ohlášen byl v říjnu 1998 a bylo do něj zapojeno několik prodejců Unixu; IBM poskytlo podporu pro architektury a PowerPC z operačního systému AIX, Santa Cruz Operation (SCO) poskytlo podporu pro IA-32 a přidali podporu multi-processingu ze svého operačního systému (DYNamic unIX). Firma Intel Corporation provedla expertizu a financování rozvoje cíleného trhu s ohledem na novou platformu IA-64, která nebyla v té době ještě uvolněna. V květnu 2001 byla ohlášena dostupnost betaverze AIX-5L pro IA-64, která v podstatě naplňovala své počáteční cíle. Firma Intel nicméně propásla termín dodání Itania o dva roky a software Monterey neměl odbyt. S výjimkou IA-64 a vylepšení multi-processingu byla většina úsilí projektu Monterey směřována k standardizaci existujících verzí Unixu do jediného kompatibilního systému. Tyto snahy byly podnikány již v minulosti (např. aliance ) a zpravidla neuspěly, protože společnosti, které byly do těchto projektů zapojeny, byly příliš odkázány na prodejní synchronizaci, než aby skutečně podpořily standard, který by umožnil jejich zákazníkům přejít k jejich produktům. S projektem Monterey měl již každý z prodejců svou cílenou část trhu, kterou zamýšlel i v budoucnu pokrývat: a IA-64 za IBM, IA-32 a IA-64 za SCO. Není docela jasné, kterou část trhu chtěl obsluhovat . Projekt se rychle stal nezvladatelným, když se všichni zúčastnění pokoušeli najít mezeru na rychle se rozvíjejícím Linuxovém trhu a zaměřili svou pozornost jinam. byl v roce 1999 koupen firmou IBM. SCO zanechalo obchodu s Unixem v roce 2001; ve stejném roce IBM nakonec oznámilo zastavení projektu Monterey. Společnosti Intel, IBM, (tehdy známá jako ) a další se v této době souběžně snažily o přenesení (portování) systému Linux na IA-64. Výsledkem tohoto projektu bylo v únoru 2000 vypuštění funkčního kódu, který se stal posléze součástí základu Linuxového jádra, a to více než jeden rok před vydáním prvního Itania. V pozdější době se projekt Monterey stal předmětem snahy „nové“ o žalobu firmy IBM pro porušení autorského práva. tvrdí, že poté, co byl projekt Monterey zrušen, IBM použila některé části kódu společnosti v novějších verzích AIX a . Stejně tak měla IBM vložit kód do existujících verzí Linuxu pro IA-32. tvrdí, že IBM vstoupila do projektu Monterey s tím, že od začátku chtěla pouze využít k poskytnutí kódu, který by vložila do Linuxu, bez jakéhokoli záměru projekt Monterey vůbec vydat. Toto tvrzení se zdá být klamným. Záměr IBM využít projektu Monterey pro byl v té době dobře znám, jak dokládají některé tiskové zprávy z té doby. Kromě toho byla také členem týmu pracujícím na , čili si musela být vědoma práce IBM na systému Linux. V roce 2001 prodala IBM pouhých 32 licencí Monterey, v roce 2002 ještě méně.