Pillersdorf Constitution
http://dbpedia.org/resource/Pillersdorf_Constitution an entity of type: Thing
La constitution Pillersdorf (Pillersdorfsche Verfassung en allemand) est une constitution de l'empire d'Autriche promulguée par le ministre de l'Intérieur Franz von Pillersdorf le 25 avril 1848. Elle s'applique à l'empire d'Autriche à l'exception de la Hongrie et de ses territoires italiens. Les libéraux reprochent à cette constitution de ne pas être assez démocratique. Elle n'est en vigueur que jusqu'au 16 mai de la même année, après de nouvelles émeutes à Vienne qui poussent l'empereur à la suspendre. Elle est complètement retirée en juillet, quand le Reichstag est élu.
rdf:langString
Dubnová ústava či Pillersdorfova ústava, v oficiálním znění Ústavní listina rakouského císařství (německy Verfassungsurkunde des österreichischen Kaiserstaates), zákon č. 49/1848 , je první ústava v moderním smyslu, která byla přijata na území rakouské monarchie. Ústavu udělil („oktrojoval“) 25. dubna 1848 (odtud zřídka označovaná též jako oktrojovaná ústava) ve Vídni císař Ferdinand I.
rdf:langString
Die Pillersdorfsche Verfassung, von Franz von Pillersdorf ausgearbeitet und nach ihm benannt, ist die erste österreichische Verfassung, die auf dem Prinzip des Frühkonstitutionalismus beruht. Sie wurde am 25. April 1848 erlassen, aber bereits am 16. Mai desselben Jahres durch eine Verfassungsnovelle zum Provisorium erklärt.
rdf:langString
Aprila oktriigita konstitucio estis konstitucia provo de la viena registaro en printempo de la jaro 1848. La 25-an de aprilo de 1848 estis proklamita konstitucio por Aŭstrio sen Hungarujo, Kroatio kaj Lombardio-Venecio. Ĝi kreis el tiuj ĉi landoj unuecan, centralisman aŭstrian ŝtaton kunigita kun Hungarujo per persona unio. Ŝtato de la Ĉeĥa krono ĉi tie tute pereis. En historia literaturo tiu ĉi konstitucio estas markata ankaŭ kiel Konstitucio de Pillersdorf. Ĝi enhavis en sep partoj apud ĝeneralaj konstituciaj preskriboj pri imperiestro, civitanaj kaj politikaj rajtoj de la loĝantoj, pri registaro (respektive pri ministroj), pri la imperia parlamento kaj ties funkcio, pri parlamentoj (nobelaroj) de la unuopaj landoj aŭ provincoj. Ĝi enpraktikigis dukameran parlamenton, kies anoj estis far
rdf:langString
La Constitución de Pillersdorf (en alemán: Pillersdorfsche Verfassung) fue una constitución del Imperio austriaco promulgada por el Ministro del Interior, el Barón Pillersdorf, el 25 de abril de 1848. Pidió juicios públicos, orales y de jurado.
rdf:langString
The Pillersdorf Constitution (German: Pillersdorfsche Verfassung) was a constitution of the Austrian Empire that was promulgated by Minister of the Interior Baron Pillersdorf on 25 April 1848. It called for public, oral, and jury trials.
rdf:langString
La Costituzione Pillersdorf (in tedesco Pillersdorfsche Verfassung) fu una costituzione dell'Impero austriaco promulgata dall'imperatore Ferdinando I tramite l'allora ministro dell'interno, il barone Franz von Pillersdorf (da cui il nome) il 25 aprile 1848. Essa interveniva in materia pubblica, privata e nei processi.
rdf:langString
rdf:langString
Dubnová ústava
rdf:langString
Pillersdorfsche Verfassung
rdf:langString
Aprila oktriigita konstitucio
rdf:langString
Constitución de Pillersdorf
rdf:langString
Constitution Pillersdorf
rdf:langString
Costituzione Pillersdorf
rdf:langString
Pillersdorf Constitution
xsd:integer
32845683
xsd:integer
1014726722
rdf:langString
Dubnová ústava či Pillersdorfova ústava, v oficiálním znění Ústavní listina rakouského císařství (německy Verfassungsurkunde des österreichischen Kaiserstaates), zákon č. 49/1848 , je první ústava v moderním smyslu, která byla přijata na území rakouské monarchie. Ústavu udělil („oktrojoval“) 25. dubna 1848 (odtud zřídka označovaná též jako oktrojovaná ústava) ve Vídni císař Ferdinand I. Přestože deklarovala, že všechny k rakouskému císařství patřící země tvoří „nedělitelnou konstituční monarchii“, neplatila pro Uhry, Chorvatsko a království lombardsko-benátské. Její text, inspirovaný zejména belgickou ústavou z roku 1831, vznikal pod záštitou ministra vnitra Franze Xavera von Pillersdorf. Přestože tato ústava v porovnáním s předbřeznovým stavem znamenala obrovský posun dopředu, byla velmi kritizována, obzvláště její provizorní volební řád. 15. května 1848 přednesli ve vídeňském Hofburgu demonstranti tzv. „Sturmpetition“ (bouřlivou petici), což způsobilo, že již přijatá ústava byla postavena před říšský sněm, který o ní měl jednat; demonstranti žádali změnu nespravedlivého volebního zákona a první říšský sněm (konstituční říšský sněm) tak měl dostat jen jednu komoru, jejíž členové by nebyli zvoleni s ohledem na daňový cenzus. Následující den, 16. května 1848, byla dubnová ústava proto nejprve císařem prohlášena za provizorní a v červenci byl její návrh zcela stažen. Tato ústava tak nikdy nenabyla účinnost. Ústava byla novelizována zákonem č. 65/1848 PGS, jímž byla její účinnost odložena na rozhodnutí ústavodárného říšského sněmu. Oktrojovaná ústava se tak měla změnit na smluvní ústavu. Nicméně ústavodárný říšský sněm své jednání neustále protahoval, zabýval se i běžnou legislativou, a proto byl rozpuštěn a v březnu 1849 byla vydána druhá oktrojovaná ústava, právě na niž se většinou vztahuje tento pojem.
rdf:langString
Die Pillersdorfsche Verfassung, von Franz von Pillersdorf ausgearbeitet und nach ihm benannt, ist die erste österreichische Verfassung, die auf dem Prinzip des Frühkonstitutionalismus beruht. Sie wurde am 25. April 1848 erlassen, aber bereits am 16. Mai desselben Jahres durch eine Verfassungsnovelle zum Provisorium erklärt. Sie war nur für die sogenannten Erblande bestimmt und galt aufgrund der dortigen Radikalisierungsprozesse nicht für das Königreich Ungarn und die italienischen Gebiete. Die Pillersdorfsche Verfassung wurde von den liberalen Kräften als zu wenig demokratisch abgelehnt. Nach der Überbringung einer „Sturmpetition“ der Nationalgarden, Arbeiter und Studenten in Wien wurde durch kaiserliche Proklamation am 16. Mai 1848 diese Verfassung als provisorisch erklärt (mit Zusage des allgemeinen und gleichen Wahlrechts) und im Juli schließlich ganz zurückgenommen.
rdf:langString
Aprila oktriigita konstitucio estis konstitucia provo de la viena registaro en printempo de la jaro 1848. La 25-an de aprilo de 1848 estis proklamita konstitucio por Aŭstrio sen Hungarujo, Kroatio kaj Lombardio-Venecio. Ĝi kreis el tiuj ĉi landoj unuecan, centralisman aŭstrian ŝtaton kunigita kun Hungarujo per persona unio. Ŝtato de la Ĉeĥa krono ĉi tie tute pereis. En historia literaturo tiu ĉi konstitucio estas markata ankaŭ kiel Konstitucio de Pillersdorf. Ĝi enhavis en sep partoj apud ĝeneralaj konstituciaj preskriboj pri imperiestro, civitanaj kaj politikaj rajtoj de la loĝantoj, pri registaro (respektive pri ministroj), pri la imperia parlamento kaj ties funkcio, pri parlamentoj (nobelaroj) de la unuopaj landoj aŭ provincoj. Ĝi enpraktikigis dukameran parlamenton, kies anoj estis fariĝontaj parte de rektaj balotoj, parte ili estis nomotaj de la imperiestro. Tiu ĉi imperia parlamento ensumigis 200-anan senaton, en kiu estis sesiontaj princoj de la imperiestra domo kaj dumvivaj anoj nomitaj de la imperiestro kaj 150 reprezentantoj de grandbienuloj. La deputitara parlamento havis 383 deputitojn balotataj por kvin jaroj laŭ proporcie vasta balotrajto. Sed tiu ĉi konstitucio estis (kaj eĉ ne povis esti) neniam enpraktikigita. En Vieno ĝi kaŭzis ondon de rezisto, en la ceteraj landoj ĝi estis akceptita indiferente. Jam la 16-an de majo de 1848 ĝis estis revokita.
rdf:langString
La Constitución de Pillersdorf (en alemán: Pillersdorfsche Verfassung) fue una constitución del Imperio austriaco promulgada por el Ministro del Interior, el Barón Pillersdorf, el 25 de abril de 1848. Pidió juicios públicos, orales y de jurado. Solo duró hasta el 16 de mayo, cuando fue reemplazada por una convocatoria a una convención constitucional y se retiró por completo en julio, cuando se eligió al Parlamento de Kremsier. El Parlamento de Kremsier creó la Constitución de Kremsier, que fue precedida por la Constitución de marzo impuesta pero "irrevocable" entre el 4 de marzo y el 7 de marzo de 1849, después de lo cual se disolvió el Parlamento de Kremsier. La Constitución de marzo fue revocada por la Patente de Nochevieja (Silvesterpatent) del emperador Francisco José I el 31 de diciembre de 1851.
rdf:langString
La constitution Pillersdorf (Pillersdorfsche Verfassung en allemand) est une constitution de l'empire d'Autriche promulguée par le ministre de l'Intérieur Franz von Pillersdorf le 25 avril 1848. Elle s'applique à l'empire d'Autriche à l'exception de la Hongrie et de ses territoires italiens. Les libéraux reprochent à cette constitution de ne pas être assez démocratique. Elle n'est en vigueur que jusqu'au 16 mai de la même année, après de nouvelles émeutes à Vienne qui poussent l'empereur à la suspendre. Elle est complètement retirée en juillet, quand le Reichstag est élu.
rdf:langString
The Pillersdorf Constitution (German: Pillersdorfsche Verfassung) was a constitution of the Austrian Empire that was promulgated by Minister of the Interior Baron Pillersdorf on 25 April 1848. It called for public, oral, and jury trials. It only lasted until 16 May when it was replaced for a call for a constitutional convention and completely withdrawn in July when the Kremsier Parliament was elected. The Kremsier Parliament created the Kremsier Constitution, which was preempted by the imposed but "irrevocable" March Constitution between 4 March and 7 March 1849 after which the Kremsier Parliament was dissolved. The March Constitution was revoked by the New Year's Eve Patent (Silvesterpatent) of Emperor Franz Joseph I on 31 December 1851.
rdf:langString
La Costituzione Pillersdorf (in tedesco Pillersdorfsche Verfassung) fu una costituzione dell'Impero austriaco promulgata dall'imperatore Ferdinando I tramite l'allora ministro dell'interno, il barone Franz von Pillersdorf (da cui il nome) il 25 aprile 1848. Essa interveniva in materia pubblica, privata e nei processi. Essa perdurò solo sino al 16 maggio di quello stesso anno quando venne rimpiazzata da una convenzione costituzionale che venne poi ritirata completamente nel luglio successivo quando venne eletto il . Il Parlamento Kremsier creò la , che presentò l' "irrevocabile" tra il 4 ed il 7 marzo 1849 dopo che il Parlamento Kremsier venne dissolto. La Costituzione di Marzo venne revocata dalla Patente di San Silvestro (in tedesco: ) dall'imperatore Francesco Giuseppe il 31 dicembre 1851.
xsd:nonNegativeInteger
2044