Phronesis
http://dbpedia.org/resource/Phronesis an entity of type: WikicatConceptsInEthics
La phronesis (du grec ancien : φρόνησις / phrónēsis) est un concept philosophique. Employé en particulier dans l'Éthique à Nicomaque d'Aristote, ce terme a été traduit par « prudence » par Jules Tricot. Richard Bodéüs, en 2004, a opté pour la traduction par « sagacité ». En anglais, ce concept est le plus souvent traduit par practical wisdom (« sagesse pratique ») par opposition à la « sagesse contemplative ou théorétique » bien que le mot « prudence » soit aussi parfois utilisé. Le concept de « phronesis » est particulièrement complexe lorsqu'on entre dans les détails, et suscite encore bien des débats parmi les commentateurs.
rdf:langString
La phronesis, in greco antico: φρόνησις, che corrisponde al termine italiano saggezza, è quella particolarità del sapere, utile a orientare la scelta, che viene distinto dalla σοφία (sofìa), dalla sapienza, che indica il possesso della perfezione spirituale teorica, quella stessa che nella saggezza costituisce il fondamento volto al comportamento morale e all'azione pratica. Termine connesso a phronesis è quello di sophrosyne, che indica, secondo Aristotele, quel comportamento moderato che caratterizza la saggezza.
rdf:langString
프로네시스(그리스어: φρόνησις, phronesis)는 고대 그리스 철학, 특히 아리스토텔레스에 의한 철학적인 개념이며, '실천적인 지'를 나타낸다.
rdf:langString
フロネシス(希: φρόνησις, phronesis, プロネーシス)とは、古代ギリシア哲学、特にプラトン・アリストテレスによる哲学的な概念であり、知的・賢明に思考・判断・実践できる能力を指す。知慮、思慮、賢慮、知恵などと訳される。
rdf:langString
Fronesis, phronesis (stgr. φρόνησις) – w filozofii starożytnej mądrość praktyczna, rozsądek, roztropność. W szerokim znaczeniu słowo to oznacza: poznanie, mądrość, wiedzę, i zbliżone jest do takich pojęć jak gnosis i episteme. W węższym znaczeniu jest pewną cnotą związaną , celowym działaniem.
rdf:langString
Фроне́зис (греч. φρόνησις) — философский термин, введенный Аристотелем в труде, состоящем из 10-ти книг и названном «Никомаховой этикой». В соответствии с оригинальным текстом фронезис может быть определен как «суждения, способствующие действию по поводу вещей, хороших или плохих для человека, [о том,] какие [вещи являются благами] для хорошей жизни».
rdf:langString
Fronesis (grekiska φρόνησις, latin prudentia) kan kort beskrivas som "praktisk klokhet" eller "omdömesförmåga", besläktat med förstånd, förankrat till mellanmänsklig praxis.
rdf:langString
La frònesi (en grec φρόνησις) és, segons l'Ètica a Nicòmac d'Aristòtil, la virtut del pensament moral, normalment traduïda com 'saviesa pràctica', de vegades també com a 'prudència' (en cert sentit es contraposa a l'hibris o 'desmesura'). És més específicament una forma de saviesa rellevant a les coses pràctiques, requerint una habilitat per discernir com o per què actuar virtuosament i fomentar la virtut en la pràctica i l'excel·lència del caràcter. Frònesi era un tòpic comú de discussió en l'antiga filosofia grega.
rdf:langString
Fronésis (řecky φρόνησις) označuje v Aristotelově etice základní ctnost, praktickou moudrost, schopnost správně jednat, prozíravost. Aristotelés rozlišuje dvě intelektuální ctnosti: 1.
* teoretickou moudrost (sofia) čili schopnost správně přemýšlet o povaze věcí a světa, která rozvažuje o obecných věcech a vede k vědění; 2.
* praktickou moudrost (fronésis, od frén, původně bránice, srdce, nitro, později mysl, rozum), schopnost uvažovat o tom, jak máme jednat a proč, abychom měnili svět a hlavně sami sebe k lepšímu. Fronésis se získává časem a zkušeností:
rdf:langString
Η φρόνηση είναι ένα από τα τέσσερα προαπαιτούμενα κατά τον Αριστοτέλη, που συνιστούν, μαζί με τη σωφροσύνη, τη δικαιοσύνη και την ανδρεία, την τέλεια αρετή. Στον Πλάτωνα η λέξη φρόνησις είναι ακριβώς ισοδύναμη με τη σοφία, ενώ ο Ξενοκράτης είχε ήδη διαπιστώσει μια διαφορά ανάμεσά τους. Εδώ βλέπουμε πως η φρόνηση, αν και θεωρούνταν τόσο θεωρητική, όσο και πρακτική, γίνεται κάτι ιδιαίτερο ανθρώπινο. Κι ο Αριστοτέλης θεωρεί τη φρόνηση ανθρώπινη, την περιορίζει όμως στο πρακτικό μέρος.
rdf:langString
Fronezo, antikve-greke φρόνησῐς (phrónēsis) indikas specifan tipon de saĝo. Temas pri saĝeco rilata al praktika ago, tio estas ambaŭ bona juĝkapablo kaj plejboneco de karaktero kaj vivkutimoj, foje rilatigita al io simile al "praktika virto". Fronezo estis kutima diskuttemo fare de la filozofoj en la Antikva Grekio.
rdf:langString
En la Ética a Nicómaco, de Aristóteles, la frónesis (del griego: Φρόνησις, phronēsis) es la virtud del pensamiento moral, normalmente traducida como 'sabiduría práctica', a veces también como 'prudencia' (en cierto sentido se contrapone a la hibris o ‘desmesura’). Es más específicamente una forma de sabiduría relevante a las cosas prácticas, requiriendo una habilidad para discernir cómo o por qué actuar virtuosamente y fomentar la virtud en la práctica y la excelencia del carácter. Frónesis era un tópico común de discusión en la antigua filosofía griega.
rdf:langString
Phronesis (Ancient Greek: φρόνησῐς, romanized: phrónēsis), translated into English by terms such as prudence, practical virtue and practical wisdom, or, colloquially, sense (as in "good sense", "horse sense") is an ancient Greek word for a type of wisdom or intelligence relevant to practical action. It implies both good judgment and excellence of character and habits, and was a common topic of discussion in ancient Greek philosophy, in ways that are still influential today.
rdf:langString
Phronèsis is morele bedachtzaamheid of praktische wijsheid bij het proberen te sturen van het eigen handelen en dat van anderen. Aristoteles behandelde het begrip in Boek VI van Ethica Nicomachea. Het gaat om een intellectuele deugd op zichzelf, maar wordt ook verondersteld bij de karakterdeugden. Om een doel te bereiken, moet men zich met bedachtzaamheid een methode uitdenken. Hierbij horen deze kenmerken: Phronèsis werkt niet enkel in het licht van theoretische kennis.
rdf:langString
A frônese (do grego antigo: φρόνησις, translit. phrónesis), na ética aristotélica (ver, por exemplo, o Livro IV da Ética a Nicómaco), distingue-se de outras palavras com que se designa a sabedoria por ser a virtude do pensamento prático, sendo traduzida habitualmente como sabedoria prática. Tem como objetivo descrever claramente os fenômenos da ação humana, sobretudo mediante o exame dialético das opiniões, e não apenas descobrir os princípios imutáveis e as causas dessa ação, e admite que, a partir da opinião (doxa), é possível atingir o conhecimento (episteme). Para Gadamer, a phrónesis se situa entre o logos e o ethos.
rdf:langString
rdf:langString
Frònesi
rdf:langString
Fronésis
rdf:langString
Φρόνηση
rdf:langString
Fronezo
rdf:langString
Frónesis
rdf:langString
Phronesis
rdf:langString
Phronesis
rdf:langString
프로네시스
rdf:langString
フロネシス
rdf:langString
Phronèsis
rdf:langString
Phronesis
rdf:langString
Fronesis
rdf:langString
Frônese
rdf:langString
Фронезис
rdf:langString
Fronesis (vetenskapsteori)
xsd:integer
839045
xsd:integer
1118759049
rdf:langString
La frònesi (en grec φρόνησις) és, segons l'Ètica a Nicòmac d'Aristòtil, la virtut del pensament moral, normalment traduïda com 'saviesa pràctica', de vegades també com a 'prudència' (en cert sentit es contraposa a l'hibris o 'desmesura'). És més específicament una forma de saviesa rellevant a les coses pràctiques, requerint una habilitat per discernir com o per què actuar virtuosament i fomentar la virtut en la pràctica i l'excel·lència del caràcter. Frònesi era un tòpic comú de discussió en l'antiga filosofia grega. A diferència de la sofia, la frònesi és l'habilitat per pensar com i per què hem d'actuar per canviar les coses, especialment per canviar les nostres vides a millor. El mot en català «prudència» prové del llatí prudentia. La seva definició era 'consciència', ço és, la comprensió de la diferència entre el bé i el mal. La paraula frònesi prové de froneo, que significa 'comprendre'.
rdf:langString
Fronésis (řecky φρόνησις) označuje v Aristotelově etice základní ctnost, praktickou moudrost, schopnost správně jednat, prozíravost. Aristotelés rozlišuje dvě intelektuální ctnosti: 1.
* teoretickou moudrost (sofia) čili schopnost správně přemýšlet o povaze věcí a světa, která rozvažuje o obecných věcech a vede k vědění; 2.
* praktickou moudrost (fronésis, od frén, původně bránice, srdce, nitro, později mysl, rozum), schopnost uvažovat o tom, jak máme jednat a proč, abychom měnili svět a hlavně sami sebe k lepšímu. Fronésis se získává časem a zkušeností: “Mladí lidé mohou dosáhnout dokonalosti v geometrii a v matematice, ale zdá se, že prozíraví (fronimoi) být nemohou. Prozíravost se totiž týká jak obecných věcí, tak jednotlivých, a jednotlivé věci se poznávají zkušeností, která mladým lidem chybí, neboť vyžaduje jistý čas.“ Fronésis se týká toho, jak máme jednat v určité situaci. I mladý člověk se může naučit zásadám, ale jejich uplatnění ve skutečnosti vyžaduje zkušenost se světem. Tak člověk může vědět, že má být poctivý, ale v určité situaci může jednat tak, že tím někoho urazí; umět vyvažovat poctivost a jiné ohledy vyžaduje zkušenost. Ve středověké etice je fronésis (prudentia) jednou z kardinálních ctností. V moderní době se tento pojem opět oživil v politické filosofii a v debatě o metodách sociálních věd, zejména v díle H. Arendtové, H. G. Gadamera, A. MacIntyra a Leo Strausse. Bent Flyvbjerg, dánský profesor managementu, se v knize „Aby na společenských vědách záleželo“ přimlouvá, aby společenské vědy nenapodobovaly přírodní vědy, nýbrž aby fungovaly jako „fronetické vědy“ a soustředily se na následující čtyři otázky: 1.
* Kam jdeme? 2.
* Kdo získává a kdo ztrácí, jakými mechanismy moci? 3.
* Je takový vývoj žádoucí? 4.
* Co s tím máme dělat – pokud vůbec něco?
rdf:langString
Η φρόνηση είναι ένα από τα τέσσερα προαπαιτούμενα κατά τον Αριστοτέλη, που συνιστούν, μαζί με τη σωφροσύνη, τη δικαιοσύνη και την ανδρεία, την τέλεια αρετή. Στον Πλάτωνα η λέξη φρόνησις είναι ακριβώς ισοδύναμη με τη σοφία, ενώ ο Ξενοκράτης είχε ήδη διαπιστώσει μια διαφορά ανάμεσά τους. Εδώ βλέπουμε πως η φρόνηση, αν και θεωρούνταν τόσο θεωρητική, όσο και πρακτική, γίνεται κάτι ιδιαίτερο ανθρώπινο. Κι ο Αριστοτέλης θεωρεί τη φρόνηση ανθρώπινη, την περιορίζει όμως στο πρακτικό μέρος. «Tῆς τελείας ἀρετῆς εἴδη ἐστὶ τέτταρα· ἓν μὲν φρόνησις͵ ἓν δὲ δικαιοσύνη͵ ἄλλο δ΄ ἀνδρεία͵ τέταρτον σωφροσύνη. τούτων ἡ μὲν φρόνησις αἰτία τοῦ πράττειν ὀρθῶς τὰ πράγματα· ἡ δὲ δικαιοσύνη τοῦ ἐν ταῖς κοινωνίαις καὶ τοῖς συναλλάγμασι δικαιοπραγεῖν· ἡ δὲ ἀνδρεία τοῦ ἐν τοῖς κινδύνοις καὶ φοβεροῖς μὴ [ἐξίστασθαι] τρεῖν(δεν το βάζω στα πόδια)͵ ἀλλὰ μένειν· ἡ δὲ σωφροσύνη τοῦ κρατεῖν τῶν ἐπιθυμιῶν καὶ ὑπὸ μηδεμιᾶς ἡδονῆς δουλοῦσθαι͵ ἀλλὰ κοσμίως ζῆν. τῆς ἀρετῆς ἄρα τὸ μέν ἐστι φρόνησις͵ ἄλλο δικαιοσύνη͵ τρίτον ἀνδρεία͵ τέταρτον σωφροσύνη. Τα αντικείμενα στα οποία αποβλέπει η σύνεση είναι τα ίδια μ΄ εκείνα στα οποία αναφέρεται η φρόνηση, αλλά η σύνεση και η φρόνηση δεν είναι το ίδιο, γιατί η φρόνηση είναι επιτακτική, ο τελικός σκοπός της δηλαδή είναι το τι πρέπει να κάνουμε ή όχι, ενώ η σύνεση αναφέρεται μόνο στις κρίσεις.
rdf:langString
Fronezo, antikve-greke φρόνησῐς (phrónēsis) indikas specifan tipon de saĝo. Temas pri saĝeco rilata al praktika ago, tio estas ambaŭ bona juĝkapablo kaj plejboneco de karaktero kaj vivkutimoj, foje rilatigita al io simile al "praktika virto". Fronezo estis kutima diskuttemo fare de la filozofoj en la Antikva Grekio. La vorto estis uzita en la greka filozofio kaj tiaj diskutoj estas ankoraŭ influaj hodiaŭ. En la Aristotela Etiko, ekzemple en la Etiko de Nikomaĥo, ĝi distingiĝas disde aliaj vortoj por indiki saĝecon kaj intelektajn virtojn – samkiel epistemeo kaj tekneo. Pro ties praktika karaktero, kiam ĝi ne estas simple tradukita per vortoj kiel 'saĝeco' aŭ 'inteligento', ĝi tradukiĝas per "praktika saĝeco" kaj foje (en la Eŭropa tradicio) kiel "prudento", en la Latina senco prudentia.
rdf:langString
En la Ética a Nicómaco, de Aristóteles, la frónesis (del griego: Φρόνησις, phronēsis) es la virtud del pensamiento moral, normalmente traducida como 'sabiduría práctica', a veces también como 'prudencia' (en cierto sentido se contrapone a la hibris o ‘desmesura’). Es más específicamente una forma de sabiduría relevante a las cosas prácticas, requiriendo una habilidad para discernir cómo o por qué actuar virtuosamente y fomentar la virtud en la práctica y la excelencia del carácter. Frónesis era un tópico común de discusión en la antigua filosofía griega. A diferencia de la sofía, la frónesis es la habilidad para pensar cómo y por qué debemos actuar para cambiar las cosas, especialmente para cambiar nuestras vidas a mejor. La palabra española «prudencia» proviene del latín prudentia, y ésta del griego phrónesis. Su definición era ‘conciencia’, o sea la comprensión de la diferencia entre el bien y el mal. La palabra phrónesis viene de phroneo, que significa ‘comprender’. (Véase también providentia, ‘prever’, ‘ver antes’, anticiparse).Thomas McEvilley ha propuesto que la mejor traducción al concepto de frónesis es "conciencia plena" (en inglés: mindfulness).
rdf:langString
La phronesis (du grec ancien : φρόνησις / phrónēsis) est un concept philosophique. Employé en particulier dans l'Éthique à Nicomaque d'Aristote, ce terme a été traduit par « prudence » par Jules Tricot. Richard Bodéüs, en 2004, a opté pour la traduction par « sagacité ». En anglais, ce concept est le plus souvent traduit par practical wisdom (« sagesse pratique ») par opposition à la « sagesse contemplative ou théorétique » bien que le mot « prudence » soit aussi parfois utilisé. Le concept de « phronesis » est particulièrement complexe lorsqu'on entre dans les détails, et suscite encore bien des débats parmi les commentateurs.
rdf:langString
Phronesis (Ancient Greek: φρόνησῐς, romanized: phrónēsis), translated into English by terms such as prudence, practical virtue and practical wisdom, or, colloquially, sense (as in "good sense", "horse sense") is an ancient Greek word for a type of wisdom or intelligence relevant to practical action. It implies both good judgment and excellence of character and habits, and was a common topic of discussion in ancient Greek philosophy, in ways that are still influential today. In Aristotelian ethics, for example in the Nicomachean Ethics, the concept is distinguished from other words for wisdom and intellectual virtues – such as episteme and techne – because of its practical character. The traditional Latin translation was prudentia, the source of the English word "prudence". Among other proposals, Thomas McEvilley has proposed that the best translation is "mindfulness".
rdf:langString
La phronesis, in greco antico: φρόνησις, che corrisponde al termine italiano saggezza, è quella particolarità del sapere, utile a orientare la scelta, che viene distinto dalla σοφία (sofìa), dalla sapienza, che indica il possesso della perfezione spirituale teorica, quella stessa che nella saggezza costituisce il fondamento volto al comportamento morale e all'azione pratica. Termine connesso a phronesis è quello di sophrosyne, che indica, secondo Aristotele, quel comportamento moderato che caratterizza la saggezza.
rdf:langString
프로네시스(그리스어: φρόνησις, phronesis)는 고대 그리스 철학, 특히 아리스토텔레스에 의한 철학적인 개념이며, '실천적인 지'를 나타낸다.
rdf:langString
フロネシス(希: φρόνησις, phronesis, プロネーシス)とは、古代ギリシア哲学、特にプラトン・アリストテレスによる哲学的な概念であり、知的・賢明に思考・判断・実践できる能力を指す。知慮、思慮、賢慮、知恵などと訳される。
rdf:langString
Phronèsis is morele bedachtzaamheid of praktische wijsheid bij het proberen te sturen van het eigen handelen en dat van anderen. Aristoteles behandelde het begrip in Boek VI van Ethica Nicomachea. Het gaat om een intellectuele deugd op zichzelf, maar wordt ook verondersteld bij de karakterdeugden. Om een doel te bereiken, moet men zich met bedachtzaamheid een methode uitdenken. Hierbij horen deze kenmerken: 1.
* centraal staat een uniek, concreet probleem; 2.
* geen logische afleiding, maar het resultaat van afwegingen; 3.
* een ethische dimensie; 4.
* een compromis tussen vuistregels en het unieke van de situatie Phronèsis werkt niet enkel in het licht van theoretische kennis.
rdf:langString
A frônese (do grego antigo: φρόνησις, translit. phrónesis), na ética aristotélica (ver, por exemplo, o Livro IV da Ética a Nicómaco), distingue-se de outras palavras com que se designa a sabedoria por ser a virtude do pensamento prático, sendo traduzida habitualmente como sabedoria prática. Tem como objetivo descrever claramente os fenômenos da ação humana, sobretudo mediante o exame dialético das opiniões, e não apenas descobrir os princípios imutáveis e as causas dessa ação, e admite que, a partir da opinião (doxa), é possível atingir o conhecimento (episteme). Para Gadamer, a phrónesis se situa entre o logos e o ethos. Sob influência de Heidegger, Gadamer também tem, na ideia de phronesis (sabedoria prática), um elemento central do seu pensamento. Para Heidegger, o conceito é importante não apenas como um meio de dar ênfase ao nosso "estar-no-mundo" prático - em oposição e como superação da apreensão teórica -, mas, além disso, pode ser considerado como constituinte de um modo de apreender tanto a nossa situação prática, como, principalmente, a nossa situação existencial. Portanto phronesis constitui um modo de autoconhecimento. O modo pelo qual Gadamer concebe 'entendimento' e 'interpretação' é orientado para a prática — como um modo de apreensão que tem a sua racionalidade própria, irredutível a normas, que não pode ser diretamente ensinado e que é sempre orientado para o caso particular presente. O conceito de phronesis de Gadamer pode ser considerado como sendo uma elaboração da concepção dialógica de entendimento, já presente em Platão . Ambos os termos, phronesis e diálogo, constituem um ponto de partida essencial para o desenvolvimento da hermenêutica filosófica de Gadamer.
rdf:langString
Fronesis, phronesis (stgr. φρόνησις) – w filozofii starożytnej mądrość praktyczna, rozsądek, roztropność. W szerokim znaczeniu słowo to oznacza: poznanie, mądrość, wiedzę, i zbliżone jest do takich pojęć jak gnosis i episteme. W węższym znaczeniu jest pewną cnotą związaną , celowym działaniem.
rdf:langString
Фроне́зис (греч. φρόνησις) — философский термин, введенный Аристотелем в труде, состоящем из 10-ти книг и названном «Никомаховой этикой». В соответствии с оригинальным текстом фронезис может быть определен как «суждения, способствующие действию по поводу вещей, хороших или плохих для человека, [о том,] какие [вещи являются благами] для хорошей жизни».
rdf:langString
Fronesis (grekiska φρόνησις, latin prudentia) kan kort beskrivas som "praktisk klokhet" eller "omdömesförmåga", besläktat med förstånd, förankrat till mellanmänsklig praxis.
xsd:nonNegativeInteger
19664