Photography in Korea
http://dbpedia.org/resource/Photography_in_Korea
Fotografie v Koreji je součástí historie země. Podobně jako v ostatních státech, byl vývoj techniky, řemesla a umění fotografie mimo jiné důsledkem změny technologie, zlepšování ekonomických a politických podmínek a míry uznání fotografie jako svéprávné formy umění. Fotografie se v Koreji vyvíjela za spoluúčasti a zájmu od počátků tohoto umění ve světě fotografie až do dnešních dní.
rdf:langString
The practice of photography in Korea was delayed until the late 19th century, because of the Joseon Dynasty's policy forbidding contact with foreigners. First, a few foreign photographers, such as Felix Beato, took photographs in Korea or of Korean people outside of Korea in the 1860s and 1870s. In the late 19th century, some Korean photographers appeared. Kim Yong-Won, who was the first professional photographer in Korea, opened a photo studio in 1883. In 1884, Ji Un-Young and Hwang Chul opened studios. But the activities of these studios did not lead to the spread of photography in Korea.
rdf:langString
韓国・朝鮮の写真史(かんこくちょうせんのしゃしんし)は、外国人との接触を禁じた李氏朝鮮の政策によって、19世紀末までその始まりが遅れた。 それに先立つ1860年代や1870年代にも、フェリーチェ・ベアトのように、ごく少数の外国人写真家たちが、当時の朝鮮や、他国にいた朝鮮人の姿を、写真に収めていた。記録によれば、朝鮮人が最初に写真に撮影されたのは1863年のことで、中国に派遣された朝鮮の外交官ふたりの写真が撮られたとされるが、これは現存していない。ベアトは、1871年に、朝鮮に開国を迫るため派遣されたアメリカ合衆国の艦隊に乗り込み、江華島における辛未洋擾の戦闘などを写真に収めた。 1910年、日本が大韓帝国を併合し、以降、朝鮮における日本人写真家たちの活動が非常に活発になった。一方では、京城写真師会が1926年に結成された。さらに1930年代になると、数多くの朝鮮人アマチュア写真家が登場し、「最大で千人規模の会員数をもったアマチュアの写真クラブ70団体」が現れた。しかし、第二次世界大戦中は、朝鮮人写真家の活動は日本政府によって制限された。 戦後、アマチュア写真家集団である朝鮮写真芸術研究会が1945年に結成された。当時のアマチュア写真家たちの間では、芸術写真が主流であった。
rdf:langString
rdf:langString
Photography in Korea
rdf:langString
Fotografie v Koreji
rdf:langString
韓国・朝鮮の写真史
xsd:integer
30936049
xsd:integer
1116045343
rdf:langString
Fotografie v Koreji je součástí historie země. Podobně jako v ostatních státech, byl vývoj techniky, řemesla a umění fotografie mimo jiné důsledkem změny technologie, zlepšování ekonomických a politických podmínek a míry uznání fotografie jako svéprávné formy umění. Fotografie se v Koreji vyvíjela za spoluúčasti a zájmu od počátků tohoto umění ve světě fotografie až do dnešních dní.
rdf:langString
The practice of photography in Korea was delayed until the late 19th century, because of the Joseon Dynasty's policy forbidding contact with foreigners. First, a few foreign photographers, such as Felix Beato, took photographs in Korea or of Korean people outside of Korea in the 1860s and 1870s. In the late 19th century, some Korean photographers appeared. Kim Yong-Won, who was the first professional photographer in Korea, opened a photo studio in 1883. In 1884, Ji Un-Young and Hwang Chul opened studios. But the activities of these studios did not lead to the spread of photography in Korea. In 1910, Japan colonised Korea and after that, Japanese photographers became very active in Korea. On the other hand, Kyong-sung Photographers' Association (京城写真師会) was founded in 1926. Further, during the 1930s, many Korean amateur photographers appeared, setting up "70 amateur photography clubs with up to 1000 members." The Japanese government restricted Korean photographers' activities during World War II. After World War II, the amateur photographers' group Chosun Photo Art Study Group (Choson Sajin Yesul Yonguhui) was formed in 1945. Art photography was the dominant tendency among amateur photographers during this period.
rdf:langString
韓国・朝鮮の写真史(かんこくちょうせんのしゃしんし)は、外国人との接触を禁じた李氏朝鮮の政策によって、19世紀末までその始まりが遅れた。 それに先立つ1860年代や1870年代にも、フェリーチェ・ベアトのように、ごく少数の外国人写真家たちが、当時の朝鮮や、他国にいた朝鮮人の姿を、写真に収めていた。記録によれば、朝鮮人が最初に写真に撮影されたのは1863年のことで、中国に派遣された朝鮮の外交官ふたりの写真が撮られたとされるが、これは現存していない。ベアトは、1871年に、朝鮮に開国を迫るため派遣されたアメリカ合衆国の艦隊に乗り込み、江華島における辛未洋擾の戦闘などを写真に収めた。 19世紀末には朝鮮人の写真家も登場した。1883年に最初の写真スタジオを開業したキム・ヨンウォン (Kim Yong-Won) は、朝鮮で最初の職業写真家であった。キムは、日本への渡航経験があり、日本人写真家ホンダ・シュンノスケの助力を得てスタジオを開設したという。1884年には、やはり日本に学んだジ・ウンヨン (Ji Un-Young) と、上海から写真術を導入したファン・チュル (Hwang Chul) がそれぞれのスタジオを開業した。しかし、これら先駆的写真スタジオの活動はあったものの、朝鮮において写真術は繁栄には至らなかった。これら初期の写真スタジオで撮影されたと確認できる写真の現物も、現存していない。この時期には上記のホンダのほか、1885年に朝鮮で没したカメヤ・テイジロウ(旧姓:ヨシイ)が日本人写真家として活動していた。20世紀はじめ(明治30年代末)には、上田貞治郎が経営していた大阪の写真機・写真材料商店、上田写真機店が、京城に支店を開設した。 1910年、日本が大韓帝国を併合し、以降、朝鮮における日本人写真家たちの活動が非常に活発になった。一方では、京城写真師会が1926年に結成された。さらに1930年代になると、数多くの朝鮮人アマチュア写真家が登場し、「最大で千人規模の会員数をもったアマチュアの写真クラブ70団体」が現れた。しかし、第二次世界大戦中は、朝鮮人写真家の活動は日本政府によって制限された。 戦後、アマチュア写真家集団である朝鮮写真芸術研究会が1945年に結成された。当時のアマチュア写真家たちの間では、芸術写真が主流であった。
xsd:nonNegativeInteger
1852