Nonce word
http://dbpedia.org/resource/Nonce_word an entity of type: Thing
لفظ المناسبة هو كل لفظ مولد صيغ في حال خاص ومن أجل حالة معينة.
rdf:langString
A nonce word (also called an occasionalism) is a lexeme created for a single occasion to solve an immediate problem of communication. Some nonce words may acquire a fixed meaning inferred from context and use, possibly even becoming an established part of the language, at which point they stop being nonce words. Some nonce words may be essentially meaningless and disposable, but they are useful for exactly that reason—the words "wug" and "blicket" for instance were invented by researchers to be used in exercises in child language testing.
rdf:langString
임시어(臨時語, nonce word)는 한 언어 공동체의 개별 구성원이 일시적으로 만들어 사용하고 있으나, 사회적 승인을 얻지 못 한 상태의 단어를 칭한다.
rdf:langString
Con il termine occasionalismo ci si riferisce a una parola di una lingua che non entra o non è pensata per entrare stabilmente nel lessico o nella terminologia specialistica. Gli occasionalismi, pur essendo spesso coniazioni estemporanee, possono in alcuni casi diventare parole comuni. Un esempio è l'inglese quark usato da James Joyce nella Finnegans Wake e pensato come occasionalismo (nonce word in inglese). La parola venne però recuperata da Murray Gell-Mann e popolarizzata nell'ambito della fisica nucleare.Se un occasionalismo non viene recuperato, viene a coincidere con un hapax, ovvero una parola che ricorre una volta sola nella storia di una lingua (o anche in un autore o in una certa opera).
rdf:langString
Okazionalismus (slovo příležitostné, slovo individuálně tvořené, slovo autorské, slovo individuálně autorské) je lexém vyskytující se v jazyce mimořádně, řídce, náhodně, příležitostně, jen s malou nebo žádnou možností včlenit se do lexikálního systému. Vznikají jako řešení aktuálního komunikačního problému, proto je jejich možnost včlenit se do standardního jazyka malá.
rdf:langString
Als Gelegenheitsbildung (auch: Okkasionalismus, Ad-hoc-Bildung oder Augenblicksbildung) wird in der Linguistik ein Wort bezeichnet, das nur einmal oder sehr selten verwendet wird und (noch) nicht zum etablierten Wortschatz einer Sprache gehört. Im weiteren Sinn kann es sich dabei auch um eine Wendung handeln. Okkasionalismen bilden das Anfangsstadium eines jeden neuen Wortes. Sprecher lebender Sprachen produzieren oder erfinden täglich neue Wörter, mit denen sie spontan entstehende Benennungslücken schließen oder stilistische oder emotionale Aspekte ausdrücken. Manche werden einmal oder selten verwendet, dann bleiben es Okkasionalismen, andere werden häufiger gebraucht und finden schließlich ihren Platz im Wortschatz. Okkasionalismen tauchen besonders in der Werbung, in der Mediensprache,
rdf:langString
Оказіоналі́зми (авторський неологізм) — мовленнєві одиниці, які утворюються за стандартними та новими словотвірними моделями, з характерним експресивним забарвленням та індивідуальним характером. Оказіоналізми рідко переходять у загальновживану лексику, і в цьому полягає їх основна відмінність від загальних неологізмів. Вони, як правило, надовго зберігають забарвлення образності та індивідуальності й доречні тільки в окремих творах, де виконують певну художню функцію — є експресемами — навмисно створені (оказіональні) виражальні засоби (друга суттєва відмінність оказіоналізмів від неологізмів).
rdf:langString
Окказионали́зм (от лат. occasionalis «случайный» ← occasio) — индивидуально-авторский неологизм, созданный поэтом или писателем, согласно существующим в языке словообразовательным моделям и использующийся исключительно в условиях данного контекста, как лексическое средство художественной выразительности или языковой игры. Окказионализмы обычно не получают широкого распространения и не входят в словарный состав языка. Примеры: крупноболотье (по модели слова «мелколесье»), чипсонос (по модели слова «водовоз»), повсеградно, повсесердно (по аналогии с «повсеместно»).
rdf:langString
rdf:langString
لفظ مناسبة
rdf:langString
Okazionalismus (lingvistika)
rdf:langString
Gelegenheitsbildung
rdf:langString
Occasionalismo (linguistica)
rdf:langString
임시어
rdf:langString
Nonce word
rdf:langString
Окказионализм (филология)
rdf:langString
Оказіоналізм (філологія)
xsd:integer
622159
xsd:integer
1116987846
rdf:langString
Okazionalismus (slovo příležitostné, slovo individuálně tvořené, slovo autorské, slovo individuálně autorské) je lexém vyskytující se v jazyce mimořádně, řídce, náhodně, příležitostně, jen s malou nebo žádnou možností včlenit se do lexikálního systému. Vznikají jako řešení aktuálního komunikačního problému, proto je jejich možnost včlenit se do standardního jazyka malá. Vznikají jak v textech uměleckých a esejistických, tak v textech publicistických a odborných. Typickými případy jsou kontextové neologismy a umělecké a básnické neologismy. Speciálním případem jsou dětské okazionalismy. Jsou příznakem jazykové kreativity a dynamických tendencí v řeči a jazyce. Z hlediska četnosti výskytu se označují jako slova řídká. Příklady okazionalismů v češtině: zbezhlavět, jablkoholik, jánapřítelismus. Průvodním příznakem může být expresivita, depreciace, vtip či ironie, analogie (slyšák jako paralela ke slovu divák) a podobně. Motivací může být též snaha po přesnějším vyjádření, přesnějším významovém odstínění (např. rozlišení nenávistnost – nenávist, podnikač – podnikavec – podnikatel apod.). Ač někdy jsou okazionalismy označovány jako příležitostné neologismy, od neologismů jsou rozlišovány. Zatímco neologismy jsou slova, která byla přijata jazykovým společenstvím do širšího užívání, okazionalismy si uchovávají svou novost, neobvyklost a výrazovou neotřelost nezávisle na době, kdy byly utvořeny. Dále jsou okazionalismy odlišovány od slov efemérních, tj. užívaných krátkodobě. Okazionalismy v širším pojetí jsou všechna slova tvořená příležitostně v řeči bez ohledu na to, zda jsou tvořena pravidelně, nebo zda porušují jistá slovotvorná pravidla. V užším pojetí se za okazionalismy pokládají pouze nepravidelně až deformovaně tvořené útvary, zatímco ta slova, která vznikají téměř paradigmaticky podle velmi produktivních slovotvorných typů nebo realizují slovotvorný potenciál odvozujícího slova a doplňují prázdná místa v jeho slovotvorném paradigmatu, se označují jako slova potenciální (např. zviditelňovatel, zanikavost).
rdf:langString
لفظ المناسبة هو كل لفظ مولد صيغ في حال خاص ومن أجل حالة معينة.
rdf:langString
Als Gelegenheitsbildung (auch: Okkasionalismus, Ad-hoc-Bildung oder Augenblicksbildung) wird in der Linguistik ein Wort bezeichnet, das nur einmal oder sehr selten verwendet wird und (noch) nicht zum etablierten Wortschatz einer Sprache gehört. Im weiteren Sinn kann es sich dabei auch um eine Wendung handeln. Okkasionalismen bilden das Anfangsstadium eines jeden neuen Wortes. Sprecher lebender Sprachen produzieren oder erfinden täglich neue Wörter, mit denen sie spontan entstehende Benennungslücken schließen oder stilistische oder emotionale Aspekte ausdrücken. Manche werden einmal oder selten verwendet, dann bleiben es Okkasionalismen, andere werden häufiger gebraucht und finden schließlich ihren Platz im Wortschatz. Okkasionalismen tauchen besonders in der Werbung, in der Mediensprache, in der Jugendsprache und in verschiedenen Formen der Literatur auf. Sie entstehen meist über Wortbildung (fuckegal, anlabern, Schnipo (Schnitzel mit Pommes)), Entlehnung aus anderen Sprachen (Buzzer, Cache), durch eine veränderte Bedeutung vorhandener Lexeme (stalken ‚suchen‘). Selten werden neue Wörter ohne morphologische Struktur geschaffen (Zalando). Eine Gelegenheitsbildung kann nur ein einziges Mal verwendet werden oder mehrmals. Entscheidend für die Einordnung als Gelegenheitsbildung ist, dass das Wort eine „sprachliche Eintagsfliege“ bleibt. Stattdessen gibt es auch die Möglichkeit, dass sich solch ein Wort immer mehr durchsetzt. Eine zeitlang wird es dann öfter und von mehreren Menschen gebraucht, aber immer noch als neu empfunden. Dann handelt es sich nicht mehr um eine Gelegenheitsbildung, sondern um einen Neologismus im engeren Sinne. Der Übergang ist gleitend, darum ist eine Grenzziehung zwischen Okkasionalismus und Neologismus nicht möglich, außer, sie wird statistisch gesetzt. Deswegen bezieht sich der Begriff Neologismus insgesamt auf neue Wörter, Gelegenheitsbildung hebt das Anfangsstadium eines neuen Wortes hervor. Als Abschluss dieses Prozesses der Etablierung gilt die Aufnahme des Wortes in ein allgemeinsprachliches Wörterbuch. Der Anlass einer Gelegenheitsbildung besteht häufig darin, dass in einer aktuellen Benennungssituation eine lexikalische Lücke geschlossen wird. Oft spielt auch die Sprachökonomie eine Rolle. Beispielsweise ist eine ad hoc gebildete Bezeichnung wie Bierdeckel-Steuerreform einfacher und im Kontext auch verständlicher als eine umständliche Umschreibung des komplexen Sachverhalts („eine Steuerreform, nach deren Vollzug eine Steuererklärung so kurz ausfällt, dass diese auf einen Bierdeckel passt“). Ferner kann eine Gelegenheitsbildung auch dem Bedürfnis entspringen, eine bestimmte Einstellung des Sprechers auszudrücken. Einen Okkasionalismus für ein fehlendes Wort zu formen ist nur eine von vielen möglichen Erklärungen. Oft spielen spielerische, sprachökonomische, klangsymbolische Faktoren, die etwa zu Kunstwörtern (Urschöpfungen) führen, vgl. Kodak, mit hinein. Okkasionalismen erfüllen bestimmte kommunikative Aufgaben. Die Mechanismen, nach denen manche länger leben und schließlich ihren Weg ins Wörterbuch finden, sind noch nicht bekannt
rdf:langString
A nonce word (also called an occasionalism) is a lexeme created for a single occasion to solve an immediate problem of communication. Some nonce words may acquire a fixed meaning inferred from context and use, possibly even becoming an established part of the language, at which point they stop being nonce words. Some nonce words may be essentially meaningless and disposable, but they are useful for exactly that reason—the words "wug" and "blicket" for instance were invented by researchers to be used in exercises in child language testing.
rdf:langString
임시어(臨時語, nonce word)는 한 언어 공동체의 개별 구성원이 일시적으로 만들어 사용하고 있으나, 사회적 승인을 얻지 못 한 상태의 단어를 칭한다.
rdf:langString
Con il termine occasionalismo ci si riferisce a una parola di una lingua che non entra o non è pensata per entrare stabilmente nel lessico o nella terminologia specialistica. Gli occasionalismi, pur essendo spesso coniazioni estemporanee, possono in alcuni casi diventare parole comuni. Un esempio è l'inglese quark usato da James Joyce nella Finnegans Wake e pensato come occasionalismo (nonce word in inglese). La parola venne però recuperata da Murray Gell-Mann e popolarizzata nell'ambito della fisica nucleare.Se un occasionalismo non viene recuperato, viene a coincidere con un hapax, ovvero una parola che ricorre una volta sola nella storia di una lingua (o anche in un autore o in una certa opera).
rdf:langString
Окказионали́зм (от лат. occasionalis «случайный» ← occasio) — индивидуально-авторский неологизм, созданный поэтом или писателем, согласно существующим в языке словообразовательным моделям и использующийся исключительно в условиях данного контекста, как лексическое средство художественной выразительности или языковой игры. Окказионализмы обычно не получают широкого распространения и не входят в словарный состав языка. Примеры: крупноболотье (по модели слова «мелколесье»), чипсонос (по модели слова «водовоз»), повсеградно, повсесердно (по аналогии с «повсеместно»). Примеры из английского: crabalocker, eggman.
rdf:langString
Оказіоналі́зми (авторський неологізм) — мовленнєві одиниці, які утворюються за стандартними та новими словотвірними моделями, з характерним експресивним забарвленням та індивідуальним характером. Оказіоналізми рідко переходять у загальновживану лексику, і в цьому полягає їх основна відмінність від загальних неологізмів. Вони, як правило, надовго зберігають забарвлення образності та індивідуальності й доречні тільки в окремих творах, де виконують певну художню функцію — є експресемами — навмисно створені (оказіональні) виражальні засоби (друга суттєва відмінність оказіоналізмів від неологізмів). Хоча бувають й винятки (наприклад, до загальновживаного словника ввійшли такі новотвори майстрів слова, як мрія, майбутнє, крок (М. Старицького), поступ, чинник (І. Франка), незграбний, окремий (В. Винниченка), розкрилитися (М. Рильського) та всніжитися (М. Стельмаха). Індивідуально-авторські новотвори повинні бути зрозумілими, образними, органічно поєднувати у собі загальномовні й індивідуальні, суб'єктивні ознаки.
xsd:nonNegativeInteger
6157