Mikulin AM-3

rdf:langString Mikulin AM-3

rdf:langString Mikulin AM-3 (také značený RD-3M) byl proudový motor vyvinutý v SSSR pod vedením Alexandra Mikulina. Vývoj výkonného jednohřídelového motoru začal v roce 1948. V roce 1947 byly delegaci sovětských specialistů na motory ve firmě Rolls-Royce předvedeny motory Nene a Derwent. Při této návštěvě Mikulinův zástupce Zubcov náhodou zahlédl části nového motoru Avon s axiálním kompresorem. Jak se často tvrdí, nebylo to pro Rusy nic nového, neboť již v roce 1946 měli model německého motoru , který konstrukcí i výkonem odpovídal tehdejšímu Avonu. Zubcov vyvinul svůj vlastní axiální kompresor pro budoucí AM-3 během roku 1948. Vývojové práce byly ukončeny v polovině roku 1949, hotové výkresy byly k dispozici do konce roku a sériová výroba byla zahájena v roce 1950. Do roku 1963 bylo v závodech č. 16 v Kazani a č. 19 v Permu vyrobeno 3534 exemplářů AM-3. Motor se dočkal použití v různých verzích strojů Tupolev Tu-16, Tupolev Tu-104, Mjasiščev M-4. Měl jednostupňový nízkotlaký a osmistupňový vysokotlaký kompresor, také dvoustupňovou vysokotlakou turbínu. S pomocí teorie podobnosti Mikulin krátce nato z AM-3 vyvinul proporcionálně menší AM-5 (také značený RD-5), který byl dokončen v roce 1950 a vyráběn od roku 1953. Používal se například v letounu Jak-25 a (opět upravený a nyní označovaný jako Tumanskij RD-9) v MiGu-19.