Mareth Line
http://dbpedia.org/resource/Mareth_Line an entity of type: Thing
خط مارث أو خط مارث الدفاعي أو الخط الدفاعي بمارث أو خط ماجينو الصحراوي هو نظام تحصينات بناه الفرنسيون، قبل الحرب العالمية الثانية بين سنتي 1936 و1940، قرب مدينة مارث الواقعة بين مدينتي قابس ومدنين في الجنوب التونسي. وصُمّم المشروع للدفاع ضد هجمات الإيطاليين من ليبيا ونواياهم التوسعية نحو تونس، حيث ضم خط مارث 40 مستودعا للمشاة و8 مستودعات للمدفعية و15 مركز قيادة و28 نقطة ارتكاز. ولكن بعد سقوط فرنسا وقيام عملية المشعل (Operation Torch)، سقطت هذه التحصينات في أيدي قوات المحور، فاستخدمها الإيطاليون والألمان للدفاع ضد البريطانيين.
rdf:langString
La Línea Mareth fue un sistema de fortificaciones de 35 km de longitud, construida por Francia en Túnez, cerca del pueblo de Medenine, antes de la Segunda Guerra Mundial, para resguardarse de una posible invasión italiana desde Libia. Era conocida popularmente como la «Maginot africana».
rdf:langString
La ligne Mareth (arabe : خط مارث) est un système de fortifications établies par les Français entre la ville de Mareth et les monts Matmata (Tunisie méridionale) avant la Seconde Guerre mondiale. Cette ligne joue un rôle important dans le déroulement des opérations pendant la campagne de Tunisie, de novembre 1942 à mai 1943.
rdf:langString
A Linha Mareth foi um sistema de fortificações construído pela França no sul da Tunísia, antes do início da Segunda Guerra Mundial. O seu propósito consistia em defender a Tunísia contra um eventual ataque da Líbia, na altura uma colónia da Itália. A Tunísia foi ocupada pelo Eixo durante a Segunda Guerra Mundial, depois da Operação Tocha em 1942, e a linha foi usada mais tarde pelo Eixo como posição defensiva contra o 8.º Exército Britânico que havia re-ocupado a Líbia durante 1943.
rdf:langString
马雷斯防线 (英語:Mareth Line) 是一个防御工事系统,由法国在二战之前建造于突尼斯南部城镇梅德宁(Medenine)和加贝斯(Gabès)之间。它被设计用于防御来自利比亚的意大利军队的攻击,但在法国战败和火炬行动之后,该工事落入轴心国手中,并被德国和意大利用于防御英国军队。
rdf:langString
La línia Mareth (àrab: خط مارث, ḥaṭṭ Māriṯ) era un sistema de fortificacions de 45 km de longitud construït entre 1936 i 1940 per França al sud de Tunísia, abans de la Segona Guerra Mundial. Era coneguda popularment com la «línia Maginot del desert». Va ser construïda per defensar Tunísia contra les tendències expansionistes dels italians de la Líbia italiana, llavors una colònia de la Itàlia feixista.
rdf:langString
Marethská linie (také Marétská linie nebo "africká Maginotova linie") je francouzský systém opevnění postavený před druhou světovou válkou mezi městy a Gabès v jižním Tunisku, které v té době bylo součástí francouzské koloniální říše. Opevnění mělo sloužit k obraně proti možnému útoku Italů z italské kolonie Libye. Pojmenována byla podle města Mareth, které se nachází v místě, kde se linie kříží s hlavní silniční komunikací, kterou měla za úkol kontrolovat. Termín "Marethova linie", se kterým je možné se setkat, je tedy zcela chybný.
rdf:langString
Die Mareth-Linie (auch Gabeslinie) war eine Festungslinie in Südtunesien zwischen den Städten Medenine und Gabès, südlich des namensgebenden Mareth. Sie war in den Jahren 1936 bis 1939 von der französischen Kolonialmacht erbaut worden und diente ursprünglich dem Schutz Tunesiens vor einem Angriff aus dem italienisch besetzten Libyen. Die Linie von ungefähr 35 Kilometer Länge war im Südwesten an die 800 Meter hohen Matmata-Höhen angelehnt, welche für Radfahrzeuge unpassierbar waren, und stieß im Nordosten an das Mittelmeer. Vor der Stellung stellte das Wadi Zigzaou ein natürliches Hindernis für Panzerfahrzeuge dar. Die Stellung selbst bestand aus einer Reihe Betonbunkern, Geschützstellungen, Minenfeldern und Drahtsperren.
rdf:langString
The Mareth Line was a system of fortifications built by France in southern Tunisia in the late 1930s. The line was intended to protect Tunisia against an Italian invasion from its colony in Libya. The line occupied a point where the routes into Tunisia from the south converged, leading toward Mareth, with the Mediterranean Sea to the east and mountains and a sand sea to the west.
rdf:langString
La linea del Mareth fu un sistema di fortificazioni, lungo 50 km, costruito dai francesi presso la città costiera di Médenine, nel sud della Tunisia, fino alle colline di Matmata, prima dello scoppio della seconda guerra mondiale. Progettata per difendersi da un'eventuale invasione italiana dalla Libia, dopo la sconfitta della Francia venne occupata dalle forze dell'Asse, e da esse usata per difendersi dagli inglesi nel 1943.
rdf:langString
Linia Mareth – linia umocnień stałych wybudowana w Tunezji między miastami , a Kabis w latach 30. przez kolonialne wojska francuskie dla ochrony kolonii przed atakiem ze strony włoskiej Libii. Jej projektantem i pierwszym dowódcą garnizonu Mareth był gen. Georges Albert Catroux. Pod Mareth znajduje się muzeum walk położone w centrum umocnień.
rdf:langString
rdf:langString
Mareth Line
rdf:langString
خط مارث
rdf:langString
Línia Mareth
rdf:langString
Marethská linie
rdf:langString
Mareth-Linie
rdf:langString
Línea Mareth
rdf:langString
Ligne Mareth
rdf:langString
Linea del Mareth
rdf:langString
Linia Mareth
rdf:langString
Linha Mareth
rdf:langString
马雷斯防线
rdf:langString
Mareth Line
rdf:langString
Mareth Line
xsd:float
33.63333511352539
xsd:float
10.30000019073486
xsd:integer
2570775
xsd:integer
1089046471
rdf:langString
Derelict
rdf:langString
Kaufmann
xsd:integer
89
xsd:integer
2006
rdf:langString
Jackson
rdf:langString
Playfair
xsd:integer
333
xsd:integer
332
xsd:integer
2000
2004
rdf:langString
Battle of the Mareth Line
rdf:langString
French colonial administration of Tunisia and French Army
rdf:langString
Mareth Line in 1943
rdf:langString
Tunisia
rdf:langString
Abandoned after 1943
xsd:integer
1943
rdf:langString
rdf:langString
Reserve: 21st Panzer Division, 10th Panzer Division ; Djebel Tebaga to Djebel Melab:
xsd:integer
250
rdf:langString
French army
rdf:langString
French defence of Tunisia
xsd:string
33.63333333333333 10.3
rdf:langString
French colonial administration of Tunisia
rdf:langString
La línia Mareth (àrab: خط مارث, ḥaṭṭ Māriṯ) era un sistema de fortificacions de 45 km de longitud construït entre 1936 i 1940 per França al sud de Tunísia, abans de la Segona Guerra Mundial. Era coneguda popularment com la «línia Maginot del desert». Va ser construïda per defensar Tunísia contra les tendències expansionistes dels italians de la Líbia italiana, llavors una colònia de la Itàlia feixista. Aquesta línia va té un paper important en el curs de les operacions durant la campanya de Tunísia, des de novembre de 1942 a maig de 1943, durant la Segona Guerra Mundial. Tunísia va ser ocupada per les forces de l'Eix després de l'Operació Torxa el 1942 i la línia va ser utilitzada per l'Eix per defensar-se contra el 8è Exèrcit britànic, que havia tornat a ocupar Líbia el 1943.
rdf:langString
Marethská linie (také Marétská linie nebo "africká Maginotova linie") je francouzský systém opevnění postavený před druhou světovou válkou mezi městy a Gabès v jižním Tunisku, které v té době bylo součástí francouzské koloniální říše. Opevnění mělo sloužit k obraně proti možnému útoku Italů z italské kolonie Libye. Pojmenována byla podle města Mareth, které se nachází v místě, kde se linie kříží s hlavní silniční komunikací, kterou měla za úkol kontrolovat. Termín "Marethova linie", se kterým je možné se setkat, je tedy zcela chybný. Linie dlouhá 35 km se opírala o přirozenou přírodní překážku Vádí Zigzaou a její boky krylo Středozemní moře a pohoří Matmáta. Francouzští stavitelé však nedocenili jednu její podstatnou slabinu. Pohoří Matmáta nebylo zcela neprostupné, dalo se vnitrozemím i obejít a následně tak bylo možné k pobřeží za Marethskou linií proniknout průsmykem Tebaga, což prokázala úspěšná . Nicméně i tak se jednalo o nejmohutnější systém opevnění, o který se v severní Africe bojovalo. Za druhé světové války přešlo opevnění bez boje pod správu Osy poté, co bylo Tunisko v listopadu 1942 rychle okupováno jako reakce na britsko-americké vylodění v Maroku a Alžírsku v rámci operace Torch. Boje se Marethská linie dočkala až v březnu 1943 poté, co k ní dorazily britské jednotky postupující podél severoafrického pobřeží po vítězné bitvě u El Alameinu. Těžiště prvního pokusu o překonání obrany Marethské linie v rámci spočívalo jednak ve snaze čelně prolomit linii v prostoru města Zarat, kde byl útok odražen, a jednak ve snaze linii obejít skrz pohoří Matmáta, kde však rovněž nebylo průlomu dosaženo a útok byl zastaven v průsmyku Tebaga. Druhý útok byl veden obchvatným manévrem z pozic získaných v průběhu předchozích bojů a tentokrát již byla vojska, posílená nyní britskou 1. obrněnou divizí, úspěšná, neboť průnikem do týlu obránců donutila síly Osy k opuštění pevností a ústupu na další obrannou linii.
rdf:langString
خط مارث أو خط مارث الدفاعي أو الخط الدفاعي بمارث أو خط ماجينو الصحراوي هو نظام تحصينات بناه الفرنسيون، قبل الحرب العالمية الثانية بين سنتي 1936 و1940، قرب مدينة مارث الواقعة بين مدينتي قابس ومدنين في الجنوب التونسي. وصُمّم المشروع للدفاع ضد هجمات الإيطاليين من ليبيا ونواياهم التوسعية نحو تونس، حيث ضم خط مارث 40 مستودعا للمشاة و8 مستودعات للمدفعية و15 مركز قيادة و28 نقطة ارتكاز. ولكن بعد سقوط فرنسا وقيام عملية المشعل (Operation Torch)، سقطت هذه التحصينات في أيدي قوات المحور، فاستخدمها الإيطاليون والألمان للدفاع ضد البريطانيين.
rdf:langString
Die Mareth-Linie (auch Gabeslinie) war eine Festungslinie in Südtunesien zwischen den Städten Medenine und Gabès, südlich des namensgebenden Mareth. Sie war in den Jahren 1936 bis 1939 von der französischen Kolonialmacht erbaut worden und diente ursprünglich dem Schutz Tunesiens vor einem Angriff aus dem italienisch besetzten Libyen. Die Linie von ungefähr 35 Kilometer Länge war im Südwesten an die 800 Meter hohen Matmata-Höhen angelehnt, welche für Radfahrzeuge unpassierbar waren, und stieß im Nordosten an das Mittelmeer. Vor der Stellung stellte das Wadi Zigzaou ein natürliches Hindernis für Panzerfahrzeuge dar. Die Stellung selbst bestand aus einer Reihe Betonbunkern, Geschützstellungen, Minenfeldern und Drahtsperren. In den ersten Jahren des Afrikafeldzuges während des Zweiten Weltkrieges spielte die Mareth-Linie keine Rolle. Nach der Niederlage Frankreichs wurde sie seit 1940 nicht mehr ausgebaut und begann zu verfallen. Nach der Niederlage der deutsch-italienischen Panzerarmee Afrika in der Schlacht bei El Alamein (3. Oktober 1942 bis 10. November 1942) begannen sich die Achsenstreitkräfte nach Tripolitanien zurückzuziehen. Dort konnten sie sich nur bis Mitte Dezember halten und wichen dann vor der britischen 8. Armee in Richtung Tunesien aus. Bis zum 15. Februar 1943 hatte die Panzerarmee Afrika ihre verbliebenen Kräfte zur Mareth-Linie gebracht. Als ihr Befehlshaber, Generalfeldmarschall Erwin Rommel, die Stellung besichtigte, zeigte er sich wenig optimistisch. Seiner Ansicht nach war sie zu schwach und konnte im Westen umgangen werden (nach dem Historiker Basil Liddell Hart bestand sie hinter dem Wadi nur noch aus Bunkern, die man mit Schützengräben verbunden hatte; Winston Churchill bezeichnete sie später hingegen als „hervorragend ausgebaut“). Er regte den Ausbau einer Stellung am Wadi Akarit 60 Kilometer weiter nördlich an. Doch das italienische untersagte weitere Absetzbewegungen und übergab das Kommando über die Armee (nunmehr italienische 1. Armee) an den italienischen General Giovanni Messe, der sich in der Mareth-Linie zur Verteidigung einrichtete. Die Operationen der britischen 8. Armee zur Überwindung der Mareth-Linie begannen am 19. März 1943 (Schlacht um die Mareth-Linie). Neben frontalen Angriffen umgingen britische Truppen die Matmata-Höhen im Südwesten und bedrohten nach einem Durchbruch die Rückzugslinie der Achsenstreitkräfte. Letztere räumten die Mareth-Linie am 27. März und zogen sich bis zum Wadi Akarit zurück.
rdf:langString
La Línea Mareth fue un sistema de fortificaciones de 35 km de longitud, construida por Francia en Túnez, cerca del pueblo de Medenine, antes de la Segunda Guerra Mundial, para resguardarse de una posible invasión italiana desde Libia. Era conocida popularmente como la «Maginot africana».
rdf:langString
The Mareth Line was a system of fortifications built by France in southern Tunisia in the late 1930s. The line was intended to protect Tunisia against an Italian invasion from its colony in Libya. The line occupied a point where the routes into Tunisia from the south converged, leading toward Mareth, with the Mediterranean Sea to the east and mountains and a sand sea to the west. The line ran along the north side of Wadi Zigzaou for about 50 km (31 mi) south-westwards from the Gulf of Gabès to Cheguimi and the Djebel (mountain) Matmata on the Dahar plateau between the Grand Erg Oriental (Great Eastern Sand Sea) and the Matmata hills. The Tebaga Gap, between the Mareth line and the Great Eastern Sand Sea, a potential route by which an invader could outflank the Mareth line, was not surveyed until 1938. After the French Armistice of 22 June 1940, the Mareth Line was demilitarised under the supervision of an Italo-German commission. Tunisia was occupied by Axis forces after Operation Torch in 1942 and the line was refurbished and extended by Axis engineers into a defensive position by building more defences between the line and Wadi Zeuss 3.5 mi (5.6 km) to the south but French-built anti-tank gun positions were too small for Axis anti-tank guns which had to be sited elsewhere. The Battle of Medenine (6 March 1943) against the Eighth Army was a costly failure. At the Battle of the Mareth Line (16–31 March 1943) the Eighth Army was contained within the Mareth Line defences. An outflanking move west and north of the Mareth Line was followed by Operation Supercharge II which broke through the Axis defences of the Tebaga Gap and led them to retreat from the Mareth Line to Wadi Akarit. The Mareth Line is derelict and is commemorated at the Mareth Museum.
rdf:langString
La ligne Mareth (arabe : خط مارث) est un système de fortifications établies par les Français entre la ville de Mareth et les monts Matmata (Tunisie méridionale) avant la Seconde Guerre mondiale. Cette ligne joue un rôle important dans le déroulement des opérations pendant la campagne de Tunisie, de novembre 1942 à mai 1943.
rdf:langString
La linea del Mareth fu un sistema di fortificazioni, lungo 50 km, costruito dai francesi presso la città costiera di Médenine, nel sud della Tunisia, fino alle colline di Matmata, prima dello scoppio della seconda guerra mondiale. Progettata per difendersi da un'eventuale invasione italiana dalla Libia, dopo la sconfitta della Francia venne occupata dalle forze dell'Asse, e da esse usata per difendersi dagli inglesi nel 1943. Dopo la vittoria conseguita dalle forze alleate ad El Alamein, le truppe tedesche ed italiane vennero costrette ad una veloce ritirata attraverso la Libia settentrionale verso la Tunisia. L'Eighth Army del generale britannico Bernard Montgomery fecero sosta presso Médenine prima di sferrare la nuova offensiva tesa a spingere le forze dell'Asse proprio all'interno della linea del Mareth. Dopo il tentativo fallito da parte della 1ª Armata italiana, comandata dal generale Giovanni Messe di evitare l'imbottigliamento nella linea del Mareth con l', italiani e tedeschi si ritirarono nella linea difensiva in attesa dell'assalto britannico. Un primo attacco venne sferrato il 19 marzo 1943 con l'operazione Pugilist quando la 50ª Divisione di Fanteria britannica, dopo un iniziale successo con sfondamento della linea presso , venne ricacciata indietro dalla 15ª Divisione Panzer tedesca il 22 marzo.
rdf:langString
Linia Mareth – linia umocnień stałych wybudowana w Tunezji między miastami , a Kabis w latach 30. przez kolonialne wojska francuskie dla ochrony kolonii przed atakiem ze strony włoskiej Libii. Jej projektantem i pierwszym dowódcą garnizonu Mareth był gen. Georges Albert Catroux. W czasie II wojny światowej, po porażce wojsk Francji Vichy w wyniku operacji Torch system umocnień dostał się w ręce państw Osi i służył do obrony przed wojskami brytyjskimi. Niemcy i Włosi dokonali rozbudowy linii Mareth. Linia miała około 35 km długości, a w południowo-zachodniej części osiągała 800 metrów wysokości. W pierwszych latach wojny linia nie odegrała roli ale 23 stycznia 1943 r. niedobitki Afrika Korps gen. Erwina Rommla zostały przerzucone w rejon Mareth i przygotowywane były do ofensywy o kryptonimie "Capri". Atak z linii Mareth rozpoczął się 6 marca i skończył się klęską Rommla. 19 marca brytyjska 8 Armia pod dowództwem gen. Bernarda Montgomery'ego po ciężkich walkach wyparła Włochów i Niemców z linii Mareth, spychając siły Osi w głąb Tunezji. Pod Mareth znajduje się muzeum walk położone w centrum umocnień.
rdf:langString
A Linha Mareth foi um sistema de fortificações construído pela França no sul da Tunísia, antes do início da Segunda Guerra Mundial. O seu propósito consistia em defender a Tunísia contra um eventual ataque da Líbia, na altura uma colónia da Itália. A Tunísia foi ocupada pelo Eixo durante a Segunda Guerra Mundial, depois da Operação Tocha em 1942, e a linha foi usada mais tarde pelo Eixo como posição defensiva contra o 8.º Exército Britânico que havia re-ocupado a Líbia durante 1943.
rdf:langString
马雷斯防线 (英語:Mareth Line) 是一个防御工事系统,由法国在二战之前建造于突尼斯南部城镇梅德宁(Medenine)和加贝斯(Gabès)之间。它被设计用于防御来自利比亚的意大利军队的攻击,但在法国战败和火炬行动之后,该工事落入轴心国手中,并被德国和意大利用于防御英国军队。
rdf:langString
German–Italian Panzer Army [1943]
rdf:langString
reinforced concrete
xsd:nonNegativeInteger
22037
xsd:double
670.5599999999999
<Geometry>
POINT(10.300000190735 33.633335113525)