Iodine-125
http://dbpedia.org/resource/Iodine-125
Jodium-125 of 125I is een radioactieve isotoop van jodium. De isotoop komt van nature niet op Aarde voor. Jodium-125 ontstaat onder meer door radioactief verval van xenon-125.
rdf:langString
Иод-125 (йод-125, 125I) — искусственный радиоактивный изотоп иода. Нашёл применение в медицине для лечения онкологических заболеваний.
rdf:langString
Jod-125 (125I) je radioizotop jodu, používaný v nukleární medicíně a při radioterapii, na léčbu například nádorů prostaty a mozku.Je to, po jodu-129, druhý nejstabilnější radioizotop jodu. Přeměňuje se s poločasem 59,49 dne záchytem elektronu na excitovaný stav telluru-125; nejedná se o metastabilní 125mTe, nýbrž o stav s nižší energií, dále se přeměňující vyzářením gama fotonu s maximální energií 35 keV. Část přebytečné energie 125Te se uvolní vnitřní přeměnou, kde uniklé elektrony mají také energie 35 keV, nebo rentgenovým brzdným zářením těchto elektronů a také 21 Augerovými elektrony, které mají energie mezi 50 a 500 elektronvolty. Konečným produktem je stabilní 125Te.
rdf:langString
Iodine-125 (125I) is a radioisotope of iodine which has uses in biological assays, nuclear medicine imaging and in radiation therapy as brachytherapy to treat a number of conditions, including prostate cancer, uveal melanomas, and brain tumors. It is the second longest-lived radioisotope of iodine, after iodine-129. When studying plant immunity, 125I is used as the radiolabel in tracking ligands to determine which plant pattern recognition receptors (PRRs) they bind to.
rdf:langString
rdf:langString
Jod-125
rdf:langString
Iodine-125
rdf:langString
Jodium-125
rdf:langString
Иод-125
xsd:integer
3345314
xsd:integer
1120576414
rdf:langString
radioiodine
rdf:langString
Xenon-125
rdf:langString
I
rdf:langString
Jod-125 (125I) je radioizotop jodu, používaný v nukleární medicíně a při radioterapii, na léčbu například nádorů prostaty a mozku.Je to, po jodu-129, druhý nejstabilnější radioizotop jodu. Přeměňuje se s poločasem 59,49 dne záchytem elektronu na excitovaný stav telluru-125; nejedná se o metastabilní 125mTe, nýbrž o stav s nižší energií, dále se přeměňující vyzářením gama fotonu s maximální energií 35 keV. Část přebytečné energie 125Te se uvolní vnitřní přeměnou, kde uniklé elektrony mají také energie 35 keV, nebo rentgenovým brzdným zářením těchto elektronů a také 21 Augerovými elektrony, které mají energie mezi 50 a 500 elektronvolty. Konečným produktem je stabilní 125Te. V lékařských využitích nezpůsobují vnitřní přeměna ani Augerovy elektrony větší škody mimo buňky, ve kterých se nacházejí atomy tohoto izotopu. Rentgenové a gama záření má dostatečně nízkou energii, aby se dostala větší dávka do sousedních tkání (podobné využití má i palladium-103). Vzhledem k poměrně dlouhému poločasu přeměny a nízké energii vyzařovaných fotonů, zjistitelných krystalovými detektory, je 125I vhodný k protilátek a v jiných podobných procesech zahrnujících bílkoviny mimo tělo. Tyto vlastnosti jej také činí využitelným pro brachyterapii a při zobrazování v nukleární medicíně, kde se navazují na albumin nebo fibrinogen a mají delší poločas než 123I , potřebný pro diagnostické či laboratorní procedury trvající několik dnů. Jod-125 lze použít na zobrazování štítné žlázy, kde je ale vhodnější jod-123, protože lépe proniká tkání a má kratší poločas přeměny (13 hodin). 125I se používá na sledování ledvin u pacientů s . Také má využití při brachyterapii nádorů. Na radioterapeutickou ablaci tkání absorbujících jod, jako je štítná žláza, je vhodnější , který vydává záření β−. Při výzkumu slouží 125I jako ligandů za účelem určování receptorů, na které se navazují. 125I se vytváří záchytem elektronu z , umělého izotopu xenonu, vznikajícího záchytem neutronu ze stabilního 124Xe, s přirozeným výskytem kolem 0,1 %. Vzhledem ke krátkému poločasu je výskyt 125I v přírodě prakticky nulový.
rdf:langString
Iodine-125 (125I) is a radioisotope of iodine which has uses in biological assays, nuclear medicine imaging and in radiation therapy as brachytherapy to treat a number of conditions, including prostate cancer, uveal melanomas, and brain tumors. It is the second longest-lived radioisotope of iodine, after iodine-129. Its half-life is 59.49 days and it decays by electron capture to an excited state of tellurium-125. This state is not the metastable 125mTe, but rather a lower energy state that decays immediately by gamma decay with a maximum energy of 35 keV. Some of the excess energy of the excited 125Te may be internally converted ejected electrons (also at 35 keV), or to x-rays (from electron bremsstrahlung), and also a total of 21 Auger electrons, which are produced at the low energies of 50 to 500 electron volts. Eventually, stable ground state 125Te is produced as the final decay product. In medical applications, the internal conversion and Auger electrons cause little damage outside the cell which contains the isotope atom. The X-rays and gamma rays are of low enough energy to deliver a higher radiation dose selectively to nearby tissues, in "permanent" brachytherapy where the isotope capsules are left in place (125I competes with palladium-103 in such uses). Because of its relatively long half-life and emission of low-energy photons which can be detected by gamma-counter crystal detectors, 125I is a preferred isotope for tagging antibodies in radioimmunoassay and other gamma-counting procedures involving proteins outside the body. The same properties of the isotope make it useful for brachytherapy, and for certain nuclear medicine scanning procedures, in which it is attached to proteins (albumin or fibrinogen), and where a half-life longer than that provided by 123I is required for diagnostic or lab tests lasting several days. Iodine-125 can be used in scanning/imaging the thyroid, but iodine-123 is preferred for this purpose, due to better radiation penetration and shorter half-life (13 hours). 125I is useful for glomerular filtration rate (GFR) testing in the diagnosis or monitoring of patients with kidney disease. Iodine-125 is used therapeutically in brachytherapy treatments of tumors. For radiotherapy ablation of tissues that absorb iodine (such as the thyroid), or that absorb an iodine-containing radiopharmaceutical, the beta-emitter iodine-131 is the preferred isotope. When studying plant immunity, 125I is used as the radiolabel in tracking ligands to determine which plant pattern recognition receptors (PRRs) they bind to. 125I is produced by the electron capture decay of 125Xe, which is an artificial isotope of xenon, itself created by neutron capture of near-stable 124Xe (it undergoes double electron capture with a half life orders of magnitude larger than the age of the universe), which makes up around 0.1% of naturally occurring xenon. Because of the artificial production route of 125I and its short half-life, its natural abundance on Earth is effectively zero.
rdf:langString
Jodium-125 of 125I is een radioactieve isotoop van jodium. De isotoop komt van nature niet op Aarde voor. Jodium-125 ontstaat onder meer door radioactief verval van xenon-125.
rdf:langString
Иод-125 (йод-125, 125I) — искусственный радиоактивный изотоп иода. Нашёл применение в медицине для лечения онкологических заболеваний.
xsd:integer
0
xsd:double
0.035
rdf:langString
electron capture
rdf:langString
Tellurium-125
xsd:integer
125
xsd:integer
125
xsd:integer
72
xsd:integer
53
xsd:integer
125
xsd:nonNegativeInteger
15687