Guillaume de Sonnac

http://dbpedia.org/resource/Guillaume_de_Sonnac an entity of type: Thing

Guillem de Sonnac (en francès Guillaume de Sonnac; mort el 6 d'abril de 1250) fou Gran Mestre de l'Orde del Temple entre el 1247 i el 1250. Se sap que va participar en la presa de Damiata i que va morir a la batalla d'Al Mansurah, l'11 de febrer del 1250, després d'haver perdut un ull el 8 febrer, durant els primers combats d'aquesta batalla. Pertanyia a la família Sonnac, un dels llinatges més destacats de la regió del Roergue. rdf:langString
Ο Γκιγιόμ ντε Σοννάκ (Διεθνώς: Guillaume de Sonnac) ήταν ο Μεγάλος Μάγιστρος των Ιπποτών του Ναού από το 1247 μέχρι τον θάνατό του το 1250. rdf:langString
Guillaume de Sonnac (died 6 April 1250) was Grand Master of the Knights Templar from 1247 to 1250. rdf:langString
Guillaume de Saunhac est un dignitaire de l'ordre du Temple qui fut d'abord recteur de la commanderie d'Auzon, puis précepteur de la commanderie de Sainte-Eulalie-de-Cernon et précepteur de la province d'Aquitaine à partir de 1236. Il devint maître de l'ordre du Temple en 1247. rdf:langString
Guillaume de Sonnac (m. Batalla de El Mansurá, 11 de febrero de 1250) fue el décimo octavo Gran maestre de la Orden del Temple entre los años 1247 y 1250.​ rdf:langString
Guillaume de Sonnac o Saunhac (... – 3 luglio 1250) è stato Gran Maestro dei Cavalieri templari dal 1247 al 1250. rdf:langString
Willem van Sonnac (Frans: Guillaume de Sonnac) († 5/6 april 1250) was vanaf 1247 tot aan zijn dood grootmeester van de Orde van de Tempeliers. Hij volgde in 1247 Richard de Bures op. rdf:langString
Гийо́м де Сонна́к (фр. Guillaume de Sonnac; ум. 1250) — великий магистр ордена тамплиеров с 1247 года. rdf:langString
Вільгельм (Гійом) де Соннак (Сонней) (фр. Guillaume de Sonnac; д/н — 18 лютого або 6 квітня 1250) — 18-й великий магістр ордену тамплієрів в 1247—1250 роках. rdf:langString
Vilém ze Sonnacu († 11. února 1250) byl v letech 1247–1250 velmistrem řádu templářů. Původně působil ve 30. letech 13. století jako preceptor řádu v Akvitánii. Velmistrem byl zvolen v roce 1247 po smrti Armanda z Périgordu. Do Palestiny přijel na podzim 1247 v situaci, kdy byly křižácké státy těžce svírány egyptským sultánem . Tomu se podařilo ovládnout území Tiberiady a Aškalonu v jižní Palestině. Bitva u Mansúry (středověká iluminace) rdf:langString
Guillaume de Sonnac, auch Guillaume de Saunhac († 11. Februar 1250 in der Schlacht von al-Mansura) war von 1247 bis zu seinem Tod der achtzehnte Großmeister des Templerordens. Er war ein französischer Adliger aus der Region Rouergue. Vor seiner Wahl zum Großmeister war er Meister der Templer-Ordensprovinz Aquitanien. rdf:langString
Guilherme de Sonnac (em francês: Guillaume de Sonnac), nasceu numa grande família do Rouergue. Quando foi eleito Grão-mestre da Ordem dos Templários em 1247, já ocupava elevados cargos na Ordem, tanto na Aquitânia como em Poitou. Chega à Terra Santa no Outono de 1247. Homem sábio e prudente, excelente em politica e na arte da guerra, Guilherme reorganiza a hierarquia do Templo e faz codificar os arquivos antes de os colocar em lugar seguro. Guilherme de Sonnac morre a 11 de fevereiro de 1250. rdf:langString
Guillaume de Sonnac (zm. 11 lutego 1250) – osiemnasty wielki mistrz zakonu templariuszy. Wcześniej był mistrzem prowincji francuskiej. Cieszył się znacznym autorytetem wśród templariuszy i został obrany wielkim mistrzem mimo sędziwego wieku. Brał udział w VI krucjacie. Pertraktował z sułtanem Egiptu As-Salihem bądź jego emirami, prawdopodobnie, aby uzyskać cele wyprawy bez rozlewu krwi. Wódz krucjaty król Francji Ludwik IX Święty nie zgodził się jednak na żadne kontakty z muzułmanami i zakazał mistrzowi jakichkolwiek negocjacji z nimi za swoimi plecami. rdf:langString
rdf:langString Guillaume de Sonnac
rdf:langString Guillem de Sonnac
rdf:langString Vilém ze Sonnacu
rdf:langString Guillaume de Sonnac
rdf:langString Γκιγιόμ ντε Σοννάκ
rdf:langString Guillaume de Sonnac
rdf:langString Guillaume de Sonnac
rdf:langString Guillaume de Sonnac
rdf:langString Willem van Sonnac
rdf:langString Guillaume de Sonnac
rdf:langString Guilherme de Sonnac
rdf:langString Соннак, Гильом де
rdf:langString Вільгельм де Соннак
rdf:langString Guillaume de Sonnac
rdf:langString Guillaume de Sonnac
xsd:date 1250-04-06
xsd:integer 1921330
xsd:integer 1123723218
xsd:integer 20
rdf:langString *Seventh Crusade **Siege of Damietta **Battle of Mansurah **Battle of Fariskur
rdf:langString Unknown
rdf:langString Coat of arms of Guillaume de Sonnac
xsd:date 1250-04-06
xsd:integer 18
xsd:integer 1250
xsd:integer 1247
xsd:integer 1247
rdf:langString Guillem de Sonnac (en francès Guillaume de Sonnac; mort el 6 d'abril de 1250) fou Gran Mestre de l'Orde del Temple entre el 1247 i el 1250. Se sap que va participar en la presa de Damiata i que va morir a la batalla d'Al Mansurah, l'11 de febrer del 1250, després d'haver perdut un ull el 8 febrer, durant els primers combats d'aquesta batalla. Pertanyia a la família Sonnac, un dels llinatges més destacats de la regió del Roergue.
rdf:langString Vilém ze Sonnacu († 11. února 1250) byl v letech 1247–1250 velmistrem řádu templářů. Původně působil ve 30. letech 13. století jako preceptor řádu v Akvitánii. Velmistrem byl zvolen v roce 1247 po smrti Armanda z Périgordu. Do Palestiny přijel na podzim 1247 v situaci, kdy byly křižácké státy těžce svírány egyptským sultánem . Tomu se podařilo ovládnout území Tiberiady a Aškalonu v jižní Palestině. 17. září 1248 byl mezi představiteli křižáckých států, kteří přijeli přivítat na Kypr francouzského krále Ludvíka IX. Ludvík již dlouho uvažoval o uspořádání výpravy proti nevěřícím a právě v létě 1249 se odhodlal k provedení svého záměru. Cílem této křížové výpravy byl Egypt. Vilém se jako velmistr templářů tažení také účastnil. Křižákům se stejně jako při předchozí výpravě podařilo obsadit město Damiettu, avšak tentokrát se nezastavili a pokračovali dále na Káhiru. Bitva u Mansúry (středověká iluminace) V únoru 1250 při přecházení Nilu se však část vojska pod velením králova bratra Roberta z Artois nechala strhnout k útoku na město , třebaže jej od toho Vilém společně s Vilémem ze Salisbury odrazoval. Křivolaké uličky Mansúry se pak pro křižáky staly pastí. Kromě hraběte z Artois a ze hraběte ze Salisbury tam padlo také 300 rytířů a 280 templářů. Zbylé vojsko se po přebrodění zastavilo před Mansúrou a snažilo se tam čelit neustálým útokům muslimů. V těchto bojích Vilém přišel o obě oči, což bylo i příčinou jeho smrti.
rdf:langString Guillaume de Sonnac, auch Guillaume de Saunhac († 11. Februar 1250 in der Schlacht von al-Mansura) war von 1247 bis zu seinem Tod der achtzehnte Großmeister des Templerordens. Er war ein französischer Adliger aus der Region Rouergue. Vor seiner Wahl zum Großmeister war er Meister der Templer-Ordensprovinz Aquitanien. Unter seiner Führung nahm der Templerorden am Sechsten Kreuzzug unter dem französischen König Ludwig IX. teil. Der Großmeister stieß mit seinem Kontingent an Tempelrittern im September 1248 auf Zypern zum Hauptheer des Königs. Nachdem der König Ägypten als Ziel ausgab, konnte Sonnac zusammen mit dem Großmeister der Hospitaliter den König zu einer Überwinterung auf Zypern überreden mit dem Hinweis, dass eine Landung im Nildelta während des Winters zu risikoreich sei. Der Versuch, den König zu einem Zug nach Syrien zu bewegen, um dort innerdynastische Konflikte der Ayyubiden zu nutzen, scheiterte jedoch nach einem scharfen Einwand König Ludwigs, dem die diplomatischen Kontakte der Templer zum Sultan von Ägypten missfielen. Nach der erfolgreichen Einnahme von Damiette (Juni 1249) waren die Templer auf dem Marsch nach Kairo der Vorhut des Grafen Robert I. von Artois, einem Bruder des Königs, unterstellt. Als die Vorhut am 8. Februar 1250 erfolgreich vor der Stadt al-Mansura einen Seitenarm des Nils überqueren und am anderen Flussufer ein ägyptisches Heer in die Flucht schlagen konnte, befahl der Graf den sofortigen Angriff auf die Stadt, deren Tore offen standen. Sonnac und William Longespée versuchten den Grafen davon abzuhalten, da das Hauptheer unter dem König den Nil noch nicht überquert hatte, doch Graf Robert war nicht zu halten und trieb die Templer zu seinem Angriff an, nachdem er Zweifel an deren Mut geäußert hatte. Der Angriff führte die Vorhut in eine Falle, die Ritter wurden in den engen Gassen der Stadt von den Mamlukenkriegern niedergemacht. Der Tempelgroßmeister gehörte zu den wenigen Rittern, die sich aus der Stadt kämpfen konnten; dabei erlitt er schwerste Verwundungen wie einen Pfeiltreffer im Auge. Trotz der schweren Verletzung nahm der Großmeister an der anschließenden Schlacht vor der Stadt am 11. Februar teil. Die Mamluken führten einen Angriff auf das Kreuzfahrerheer, das inzwischen vollständig den Fluss überquert hatte. Im Kampf erblindete Sonnac nach einem weiteren Treffer in seinem zweiten Auge vollständig und wurde darauf getötet. Nach den Worten Joinvilles sah der Großmeister den Boden nicht mehr, auf den er fiel. Trotz des Sieges waren die Kreuzfahrer danach personell so stark geschwächt, dass sie die Belagerung Mansuras einen Monat später abbrechen mussten.
rdf:langString Ο Γκιγιόμ ντε Σοννάκ (Διεθνώς: Guillaume de Sonnac) ήταν ο Μεγάλος Μάγιστρος των Ιπποτών του Ναού από το 1247 μέχρι τον θάνατό του το 1250.
rdf:langString Guillaume de Sonnac (died 6 April 1250) was Grand Master of the Knights Templar from 1247 to 1250.
rdf:langString Guillaume de Saunhac est un dignitaire de l'ordre du Temple qui fut d'abord recteur de la commanderie d'Auzon, puis précepteur de la commanderie de Sainte-Eulalie-de-Cernon et précepteur de la province d'Aquitaine à partir de 1236. Il devint maître de l'ordre du Temple en 1247.
rdf:langString Guillaume de Sonnac (m. Batalla de El Mansurá, 11 de febrero de 1250) fue el décimo octavo Gran maestre de la Orden del Temple entre los años 1247 y 1250.​
rdf:langString Guillaume de Sonnac o Saunhac (... – 3 luglio 1250) è stato Gran Maestro dei Cavalieri templari dal 1247 al 1250.
rdf:langString Willem van Sonnac (Frans: Guillaume de Sonnac) († 5/6 april 1250) was vanaf 1247 tot aan zijn dood grootmeester van de Orde van de Tempeliers. Hij volgde in 1247 Richard de Bures op.
rdf:langString Guillaume de Sonnac (zm. 11 lutego 1250) – osiemnasty wielki mistrz zakonu templariuszy. Wcześniej był mistrzem prowincji francuskiej. Cieszył się znacznym autorytetem wśród templariuszy i został obrany wielkim mistrzem mimo sędziwego wieku. Brał udział w VI krucjacie. Pertraktował z sułtanem Egiptu As-Salihem bądź jego emirami, prawdopodobnie, aby uzyskać cele wyprawy bez rozlewu krwi. Wódz krucjaty król Francji Ludwik IX Święty nie zgodził się jednak na żadne kontakty z muzułmanami i zakazał mistrzowi jakichkolwiek negocjacji z nimi za swoimi plecami. Mistrz de Sonnac zginął wkrótce w trakcie krucjaty podczas bitwy pod Al-Mansurą.
rdf:langString Guilherme de Sonnac (em francês: Guillaume de Sonnac), nasceu numa grande família do Rouergue. Quando foi eleito Grão-mestre da Ordem dos Templários em 1247, já ocupava elevados cargos na Ordem, tanto na Aquitânia como em Poitou. Chega à Terra Santa no Outono de 1247. Homem sábio e prudente, excelente em politica e na arte da guerra, Guilherme reorganiza a hierarquia do Templo e faz codificar os arquivos antes de os colocar em lugar seguro. O magistério de Sonnac foi particularmente violento. Em 1247, os cristãos tinham perdido as bases do poder em Tiberíades, Monte Tabor, Belvoir e Ascalão. Isto provocou uma nova campanha do rei Luís IX de França, que desembarcou em Limassol, Chipre em 17 de setembro 1248. De Sonnac partiu de Acre (Israel) para se encontrar com ele e fazer os preparativos. Pouco depois, o novo Grão-Mestre recebeu um Emir do Sultão, oferecendo aos cruzados um acordo de paz. De Sonnac relata isto ao rei francês, que ordenou a cessar qualquer negociação, sem obter a permissão real em primeiro lugar. Isto assegurou que nova campanha seria dominada pela violência e não com a diplomacia. Em 1249, acompanha Luis IX na Sétima Cruzada. A 5 de Junho de 1249, o exército cruzado francês, combinado com os Templários comandados por Guilherme de Sonnac, tentam desembarcar no Egipto. O seu objectivo é o mesmo da Quinta Cruzada: Damieta. A luta nas praias egípcias foi dura e o rei combateu com água pela cintura ao lado dos seus homens. Depois de uma longa batalha, os muçulmanos são forçados a retirar, deixando a cidade práticamente sem defesa. No dia seguinte Sonnac escreve a Robert de Sandfort, contando como na manhã a seguir à batalha, Damieta fora tomada sem uma única baixa entre os cruzados. No fim de Novembro Sonnac e o Rei Luis começam a sua marcha para o Cairo, via Almançora. A 8 de fevereiro de 1250, Guilherme de Sonnac e os seus irmãos do Templo asseguram a retaguarda do exército franco, na batalha de Almançora. A inconsciência do Conde de Artois (Roberto I de Artois), irmão de Louis IX, vai provocar a destruição de uma grande parte do exército cristão. Mais de 280 cavaleiros perdem a vida nesta batalha. Somente cinco cavaleiros, entre eles Guilherme de Sonnac, gravemente ferido na cabeça, retornam ao corpo principal do exército. Guilherme de Sonnac morre a 11 de fevereiro de 1250.
rdf:langString Гийо́м де Сонна́к (фр. Guillaume de Sonnac; ум. 1250) — великий магистр ордена тамплиеров с 1247 года.
rdf:langString Вільгельм (Гійом) де Соннак (Сонней) (фр. Guillaume de Sonnac; д/н — 18 лютого або 6 квітня 1250) — 18-й великий магістр ордену тамплієрів в 1247—1250 роках.
xsd:nonNegativeInteger 10566

data from the linked data cloud