Ecgberht of Ripon
http://dbpedia.org/resource/Ecgberht_of_Ripon an entity of type: Thing
Saint Ecgberht (or Egbert, and sometimes referred to as Egbert of Rath Melsigi) (died 729) was an Anglo-Saxon monk of Northumbria. After studying at Lindisfarne and Rath Melsigi, he spent his life travelling among monasteries in northern Britain and around the Irish Sea. He was instrumental in the establishment of Wihtberht's mission to Frisia.
rdf:langString
Ecgberht ou Egbert est un moine anglo-saxon né vers 639 et mort le 24 avril 729. Il est vénéré comme saint après sa mort, avec une fête le 24 avril. Sa vie est principalement connue grâce à l'Histoire ecclésiastique du peuple anglais de Bède le Vénérable.
rdf:langString
(Sint-)Egbertus, ook wel Egbert van Rathmelsigi of Egbert van Northumbria (639-729) was een Angelsaks en abt van het klooster in Ierland, die een vergeefse poging deed de Friezen te bekeren. Als leraar van vele missionarissen die naar de Lage Landen trokken, geniet hij ook in de Nederlanden verering. Hij wist Wigbert en Willibrord er toe te bewegen ook een poging te wagen. Willibrord zou 'Aartsbisschop der Friezen' worden.
rdf:langString
Svatý Egbert, rovněž Ecgberht (snad 639 – 24. dubna 729 na ostrově Iona) byl benediktin anglosaského původu, působící v Irsku a Skotsku, uznaný za svatého katolickou církví. Egbert pocházel z Northumbrie v severní Anglii. Stal se benediktinským mnichem a knězem. Zpočátku přebýval v klášteře Lindisfarne, potom se vydal do Irska, kde pobýval dlouho v klášteře Rathmelsigi. Roku 664 se zaslíbil (v důsledku vážné nemoci) zasvětit zbytek života šíření křesťanské víry mezi pohanskými germánskými kmeny, což ale nenaplnil; vyslal však s tím cílem své učedníky (mezi jinými sv. Willibrorda). Kolem roku 716 přesídlil do proslulého skotského kláštera na ostrově Iona, kde v intencích ustanovení synodu ve Whitby (664) přesvědčoval mnichy o přechodu od irské podoby ritu k ritu římskému (rozdíly mimo jiné
rdf:langString
Egbert (mortis la 24-an de aprilo 729) estis episkopo de Lindisfarne, Northumbria, Anglio kaj anglosaksa sanktulo. Kiel juna monaĥo li iris al Irlando por studi, kune kun Sankta Chad. Tie en 664 li kaj liaj kunuloj suferis pro pesto, kaj kredis ke li mortos. Sed mirakle li resaniĝis. Reveninte al Northumbria, li verŝajne iĝis episkopo de Lindisfarne. Li kunigis Willibrord kaj aliajn misiistojn por la konvertiĝo de Frisio. En 684 li malsukcese klopodis persvadi Ecgfrith, reĝon de Neothumbria, ne invadi Irlandon.
rdf:langString
Egbert, także Ecgberht (ur. 639, zm. 24 kwietnia 729 na wyspie Iona) – benedyktyn pochodzenia anglosaskiego, działający w Irlandii i Szkocji, uznany za świętego przez Kościół katolicki. Pochodził z położonej w północnej Anglii Northumbrii. Został mnichem benedyktyńskiem i księdzem. Początkowo przebywał w klasztorze Lindisfarne, potem udał się do Irlandii, gdzie długo pozostawał w klasztorze Rathmelsigi. W 664 r. ślubował (w trakcie poważnej choroby) poświęcić resztę życia misji wśród pogańskich plemion germańskich, jednak celu tego nie zrealizował; wysłał jednak w tym celu swych uczniów (m.in. Wilibrorda). Ok. 716 r. przeniósł się do słynnego klasztoru szkockiego na wyspie Iona, gdzie wprowadzał postanowienia synodu w Whitby zastępując iroszkockie zwyczaje obrządkiem rzymskim (m.in. wprowa
rdf:langString
rdf:langString
Svatý Egbert
rdf:langString
Egberto
rdf:langString
Ecgberht of Ripon
rdf:langString
Ecgberht (mort en 729)
rdf:langString
Egbert van Rathmelsigi
rdf:langString
Egbert (święty)
rdf:langString
Saint Ecgberht
rdf:langString
Saint Ecgberht
xsd:integer
1018251
xsd:integer
1084657947
xsd:integer
639
xsd:integer
729
xsd:gMonthDay
--04-24
rdf:langString
Svatý Egbert, rovněž Ecgberht (snad 639 – 24. dubna 729 na ostrově Iona) byl benediktin anglosaského původu, působící v Irsku a Skotsku, uznaný za svatého katolickou církví. Egbert pocházel z Northumbrie v severní Anglii. Stal se benediktinským mnichem a knězem. Zpočátku přebýval v klášteře Lindisfarne, potom se vydal do Irska, kde pobýval dlouho v klášteře Rathmelsigi. Roku 664 se zaslíbil (v důsledku vážné nemoci) zasvětit zbytek života šíření křesťanské víry mezi pohanskými germánskými kmeny, což ale nenaplnil; vyslal však s tím cílem své učedníky (mezi jinými sv. Willibrorda). Kolem roku 716 přesídlil do proslulého skotského kláštera na ostrově Iona, kde v intencích ustanovení synodu ve Whitby (664) přesvědčoval mnichy o přechodu od irské podoby ritu k ritu římskému (rozdíly mimo jiné spočívaly v jiném způsobu stanovení data Velikonoc či v jiné podobě tonzury) – Iona byla jedním z posledních a současně i hlavním střediskem odporu iroskotských mnichů proti ustanovením whitbyského synodu. V historických pramenech bývá nazýván rovněž biskupem, třebaže není známo jeho eventuální sídlo. Základním pramenem k Egbertově biografii je Historia ecclesiastica gentis Anglorum středověkého učence Bedy Ctihodného (672–735). Egbertův svátek se připomíná 24. dubna, v jeho úmrtní den.
rdf:langString
Egbert (mortis la 24-an de aprilo 729) estis episkopo de Lindisfarne, Northumbria, Anglio kaj anglosaksa sanktulo. Kiel juna monaĥo li iris al Irlando por studi, kune kun Sankta Chad. Tie en 664 li kaj liaj kunuloj suferis pro pesto, kaj kredis ke li mortos. Sed mirakle li resaniĝis. Reveninte al Northumbria, li verŝajne iĝis episkopo de Lindisfarne. Li kunigis Willibrord kaj aliajn misiistojn por la konvertiĝo de Frisio. En 684 li malsukcese klopodis persvadi Ecgfrith, reĝon de Neothumbria, ne invadi Irlandon. En 716 li iĝis monaĥo ĉe la abatejo de Iona, kie li persvadis la monaĥojn akcepti la kalkulon de la dato de Pasko laŭ la maniero de la roma eklezio. Li mortis en Iona Paskon 729.
rdf:langString
Saint Ecgberht (or Egbert, and sometimes referred to as Egbert of Rath Melsigi) (died 729) was an Anglo-Saxon monk of Northumbria. After studying at Lindisfarne and Rath Melsigi, he spent his life travelling among monasteries in northern Britain and around the Irish Sea. He was instrumental in the establishment of Wihtberht's mission to Frisia.
rdf:langString
Ecgberht ou Egbert est un moine anglo-saxon né vers 639 et mort le 24 avril 729. Il est vénéré comme saint après sa mort, avec une fête le 24 avril. Sa vie est principalement connue grâce à l'Histoire ecclésiastique du peuple anglais de Bède le Vénérable.
rdf:langString
(Sint-)Egbertus, ook wel Egbert van Rathmelsigi of Egbert van Northumbria (639-729) was een Angelsaks en abt van het klooster in Ierland, die een vergeefse poging deed de Friezen te bekeren. Als leraar van vele missionarissen die naar de Lage Landen trokken, geniet hij ook in de Nederlanden verering. Hij wist Wigbert en Willibrord er toe te bewegen ook een poging te wagen. Willibrord zou 'Aartsbisschop der Friezen' worden.
rdf:langString
Egbert, także Ecgberht (ur. 639, zm. 24 kwietnia 729 na wyspie Iona) – benedyktyn pochodzenia anglosaskiego, działający w Irlandii i Szkocji, uznany za świętego przez Kościół katolicki. Pochodził z położonej w północnej Anglii Northumbrii. Został mnichem benedyktyńskiem i księdzem. Początkowo przebywał w klasztorze Lindisfarne, potem udał się do Irlandii, gdzie długo pozostawał w klasztorze Rathmelsigi. W 664 r. ślubował (w trakcie poważnej choroby) poświęcić resztę życia misji wśród pogańskich plemion germańskich, jednak celu tego nie zrealizował; wysłał jednak w tym celu swych uczniów (m.in. Wilibrorda). Ok. 716 r. przeniósł się do słynnego klasztoru szkockiego na wyspie Iona, gdzie wprowadzał postanowienia synodu w Whitby zastępując iroszkockie zwyczaje obrządkiem rzymskim (m.in. wprowadzając inny sposób obliczenia daty świąt Wielkiej Nocy czy tonsurę) – Iona była jednym z ostatnich i zarazem głównym punktem oporu mnichów iroszkockich przeciw postanowieniom tego synodu. W źródłach nazywany bywa też biskupem, choć nie znamy jego ewentualnej siedziby. Podstawowym źródłem do dziejów Egberta jest Historia ecclesiastica gentis Anglorum Bedy Czcigodnego.
xsd:nonNegativeInteger
5596
xsd:gYear
0639
xsd:gYear
0729