Eastern Han
http://dbpedia.org/resource/Eastern_Han
Als die Östliche Han-Dynastie wird in der chinesischen Geschichte die zweite Periode der Han-Dynastie bezeichnet, die eine Wiedererrichtung der Dynastie nach der Usurpation von Wang Mang darstellte. Die Östliche Han-Dynastie erhält ihren Namen durch die Lage der Hauptstadt Luoyang, die in Relation zur Hauptstadt der Westlichen Han-Dynastie, Chang'an, weiter östlich gelegen ist. Die Östliche Han-Dynastie begann mit dem Jahr 25, als Liu Xiu sich zum Kaiser der Han ausrief und endete mit der Absetzung des letzten Han-Kaisers im Jahr 220. Im Vergleich zur ersten Periode der Han-Dynastie fällt die zweite Periode politisch schwächer aus.
rdf:langString
( 오대십국 시대 때 왕조에 대해서는 후한 (오대) 문서를 참고하십시오.) 후한(後漢, 기원후 25년~220년)은 전한이 신나라의 왕망에 의하여 멸망한 이후, 한 왕조의 일족인 광무제 유수가 한 왕조를 부흥시킨 나라이다. 수도를 낙양에 두었는데 그 위치가 전한의 수도 장안보다 동쪽에 있기에 동한(東漢)이라고도 한다.
rdf:langString
後漢（ごかん、中国語: 東漢、拼音: Dōnghàn、25年 - 220年）は、中国の古代王朝。漢王朝の皇族劉秀（光武帝）が、王莽に滅ぼされた漢を再興して立てた。都は洛陽（当時は雒陽と称した。ただし後漢最末期には長安・許昌へと遷都）。五代の後漢（こうかん）と区別するため、中国では東漢と言う（この場合、長安に都した前漢を西漢という）。
rdf:langString
De Oostelijke Han-dynastie (25-220) met als hoofdstad Luoyang, was de voortzetting van de Westelijke Han-dynastie, die in de jaren 8-23 werd onderbroken door de Xin-dynastie. De 'restaurateur' van de Han-dynastie was Liu Xiu, die behoorde tot de keizerlijke familie Liu. Na het einde van de Oostelijke Han-dynastie brak in China de tijd van de Drie Koninkrijken aan.
rdf:langString
Dynastie Východní Chan (東漢) byla čínským panovnickým rodem vládnoucím v letech 25–220. Fakticky se jednalo o obnovení moci dřívější dynastie Chan (známé nyní jako Západní Chan) po svržení 15 let působící dynastie Sin. Na trůn byl roku 25 n. l. dosazen nový císař – . Dynastie Východní Chan však nedosáhla takové slávy, rozmachu a rozkvětu jako Západní Chan. Země značně upadala a svědčí o tom i fakt, že císaři, kteří panovali v letech 25–189, byli ve věku 100 dní až 15 let.
rdf:langString
Nella storia della Cina viene definita come dinastia Han Orientale (東漢T, DōnghànP) o dinastia Han Posteriore la seconda era della dinastia Han, che rappresentò una restaurazione della dinastia in seguito all'usurpazione di Wang Mang. La dinastia Han orientale deve il suo nome alla posizione della sua capitale, la città di Luoyang, che si trova spostata più ad est rispetto alla capitale della dinastia Han occidentale, Chang'an. La dinastia Han orientale iniziò nel 25, quando Liu Xiu si proclamò imperatore degli Han e terminò con la deposizione dell'ultimo imperatore Han nel 220. Rispetto al primo periodo della dinastia Han il secondo periodo viene considerato decadente e travagliato da lotte intestine.
rdf:langString
東漢（25年－220年）是漢朝的後半部分，與西漢合稱兩漢。東漢首位皇帝是漢光武帝劉秀，末代皇帝則是漢獻帝劉協。西漢建都長安，東漢建都雒陽，故而得名。同時東漢又稱后漢和中汉。東漢是當時世界上的強大國家，而前期六十多年的光武中興和明章之治，亦是中國史上的盛世之一。 至新朝末年以来的中原战乱不断，汉室后人刘秀通过武力统一天下，光复汉朝，结束了中原至西汉末年以来的政治动荡，并进行多项政治改革让汉朝再次进入平稳发展的局面史称“光武中兴”。刘秀死后汉明帝刘庄、汉章帝刘炟接连继位两人皆是贤明的君主，他们在位期间东汉继续处于经济发展，社会稳定的局面，这段时间被称为“明章之治”。汉章帝死后由汉和帝刘肇继位，在汉和帝的统治下东汉国家实力走向极盛阶段，汉和帝在军事和外交政治上都有很高的成就，被人们称为“永元之隆”，但汉和帝之后东汉开始由盛转衰。 東漢在文化、軍事等方面亦有顯著成就。涌現了蔡倫、張衡、張仲景、華佗等卓越人才；班超出使西域，在西域長駐了三十多年，先後擊破了被匈奴控制的西域諸國，不但令西域諸國一一歸順漢朝，並開拓了東西文化的交流。期間他還派出甘英出使大秦（罗马帝国），雖未有成功，但足跡已達今日波斯灣諸國。 另外，東漢在91年滅北匈奴，南匈奴内附漢朝。216年，南匈奴最后一個呼厨泉单于去鄴城拜见曹操，曹操分南匈奴为五部，匈奴國不復存在，困擾漢朝數百年的北方外患終告一段落。
rdf:langString
rdf:langString
Východní Chan
rdf:langString
Eastern Han
rdf:langString
Östliche Han-Dynastie
rdf:langString
Dinastia Han orientale
rdf:langString
後漢
rdf:langString
후한
rdf:langString
Oostelijke Han-dynastie
rdf:langString
东汉
xsd:integer
406595
xsd:integer
1094075668
rdf:langString
Dynastie Východní Chan (東漢) byla čínským panovnickým rodem vládnoucím v letech 25–220. Fakticky se jednalo o obnovení moci dřívější dynastie Chan (známé nyní jako Západní Chan) po svržení 15 let působící dynastie Sin. Na trůn byl roku 25 n. l. dosazen nový císař – . Dynastie Východní Chan však nedosáhla takové slávy, rozmachu a rozkvětu jako Západní Chan. Země značně upadala a svědčí o tom i fakt, že císaři, kteří panovali v letech 25–189, byli ve věku 100 dní až 15 let. To napomohlo četným politickým lstím a do vlády se mohl zapojit kdokoli vypočítavý od dvora, často šlo i o rodiny dvorních eunuchů. Vznikaly četné sekty, nejznámější je sekta zvaná . Její příslušníci nosili kolem hlavy žluté šátky – odtud název pro jejich povstání – . Tím největším bylo povstání roku 184, které otřáslo celou Čínou a v jejím důsledku došlo k destabilizaci mocenské situace. Pozice císařů od té doby zůstala labilní po zbývající čtyři desetiletí a nestabilita císařství vedla ve svém závěru až k rozpadu na tři samostatné státy – v takzvaném Období tří říší vystřídala dynastii Chan tři soupeřící království: severní , jihozápadní a jižní . Zvláště poslední císaři dynastie Chan měli moc již jen zcela formálně, ve skutečnosti byli rukojmími mocného generála Cchao Cchaoa, který „jejich jménem“ centralizoval ochromenou státní moc. Dosáhl sjednocení celého severu tehdejší Číny pod své vedení a to až po řeku Jang-c’-ťiang (Modrá řeka) na jihu. Cchao Cchao pokračoval ve své expanzi směrem na jih, avšak na přelomu let 208/209 v bitvě "u červených útesů" (známa též pod názvem – 赤壁之战) prohrál proti koalici jižních vládců a , čímž došlo k faktickému rozdělení sfér vlivu mezi tyto tři mocné, v předzvěsti období tří království. Roku 220 syn a dědic Cchao Cchaoa, zbavil posledního císaře dynastie i formálního postavení a prohlásil se prvním císařem .
rdf:langString
Als die Östliche Han-Dynastie wird in der chinesischen Geschichte die zweite Periode der Han-Dynastie bezeichnet, die eine Wiedererrichtung der Dynastie nach der Usurpation von Wang Mang darstellte. Die Östliche Han-Dynastie erhält ihren Namen durch die Lage der Hauptstadt Luoyang, die in Relation zur Hauptstadt der Westlichen Han-Dynastie, Chang'an, weiter östlich gelegen ist. Die Östliche Han-Dynastie begann mit dem Jahr 25, als Liu Xiu sich zum Kaiser der Han ausrief und endete mit der Absetzung des letzten Han-Kaisers im Jahr 220. Im Vergleich zur ersten Periode der Han-Dynastie fällt die zweite Periode politisch schwächer aus.
rdf:langString
Nella storia della Cina viene definita come dinastia Han Orientale (東漢T, DōnghànP) o dinastia Han Posteriore la seconda era della dinastia Han, che rappresentò una restaurazione della dinastia in seguito all'usurpazione di Wang Mang. La dinastia Han orientale deve il suo nome alla posizione della sua capitale, la città di Luoyang, che si trova spostata più ad est rispetto alla capitale della dinastia Han occidentale, Chang'an. La dinastia Han orientale iniziò nel 25, quando Liu Xiu si proclamò imperatore degli Han e terminò con la deposizione dell'ultimo imperatore Han nel 220. Rispetto al primo periodo della dinastia Han il secondo periodo viene considerato decadente e travagliato da lotte intestine. All'apice del suo potere la dinastia governava il più vasto impero del suo tempo, con una superficie di oltre 6 milioni di km², non paragonabile però all'impero Han riunito (8 milioni nel II secolo a.C.).
rdf:langString
( 오대십국 시대 때 왕조에 대해서는 후한 (오대) 문서를 참고하십시오.) 후한(後漢, 기원후 25년~220년)은 전한이 신나라의 왕망에 의하여 멸망한 이후, 한 왕조의 일족인 광무제 유수가 한 왕조를 부흥시킨 나라이다. 수도를 낙양에 두었는데 그 위치가 전한의 수도 장안보다 동쪽에 있기에 동한(東漢)이라고도 한다.
rdf:langString
後漢（ごかん、中国語: 東漢、拼音: Dōnghàn、25年 - 220年）は、中国の古代王朝。漢王朝の皇族劉秀（光武帝）が、王莽に滅ぼされた漢を再興して立てた。都は洛陽（当時は雒陽と称した。ただし後漢最末期には長安・許昌へと遷都）。五代の後漢（こうかん）と区別するため、中国では東漢と言う（この場合、長安に都した前漢を西漢という）。
rdf:langString
De Oostelijke Han-dynastie (25-220) met als hoofdstad Luoyang, was de voortzetting van de Westelijke Han-dynastie, die in de jaren 8-23 werd onderbroken door de Xin-dynastie. De 'restaurateur' van de Han-dynastie was Liu Xiu, die behoorde tot de keizerlijke familie Liu. Na het einde van de Oostelijke Han-dynastie brak in China de tijd van de Drie Koninkrijken aan.
rdf:langString
東漢（25年－220年）是漢朝的後半部分，與西漢合稱兩漢。東漢首位皇帝是漢光武帝劉秀，末代皇帝則是漢獻帝劉協。西漢建都長安，東漢建都雒陽，故而得名。同時東漢又稱后漢和中汉。東漢是當時世界上的強大國家，而前期六十多年的光武中興和明章之治，亦是中國史上的盛世之一。 至新朝末年以来的中原战乱不断，汉室后人刘秀通过武力统一天下，光复汉朝，结束了中原至西汉末年以来的政治动荡，并进行多项政治改革让汉朝再次进入平稳发展的局面史称“光武中兴”。刘秀死后汉明帝刘庄、汉章帝刘炟接连继位两人皆是贤明的君主，他们在位期间东汉继续处于经济发展，社会稳定的局面，这段时间被称为“明章之治”。汉章帝死后由汉和帝刘肇继位，在汉和帝的统治下东汉国家实力走向极盛阶段，汉和帝在军事和外交政治上都有很高的成就，被人们称为“永元之隆”，但汉和帝之后东汉开始由盛转衰。 由於東漢中後期的君主們壽命短，新皇帝又大多是幼年登基（天子早崩，皇太子年幼），導致漢和帝以后至漢末近百年間，外戚及宦官輪流掌权，成為固定的惡性循環，兩派互相残杀，把東漢朝廷弄得十分腐败。東漢中平六年（189年），外戚大將軍何進遭宦官十常侍所殺，而十常侍也被袁绍、袁術等人殺死，後并州牧董卓引兵进京，廢少帝劉辯，殺何太后，立獻帝劉協。長期左右東漢皇室的外戚、宦官一起被消滅，但卻引起了各地州郡長官借此反對董卓並演化成群雄割據的局面，漢廷無法掌控全國，漢獻帝也成為傀儡，其后被曹操控制，最後漢室被曹魏取代。 東漢在文化、軍事等方面亦有顯著成就。涌現了蔡倫、張衡、張仲景、華佗等卓越人才；班超出使西域，在西域長駐了三十多年，先後擊破了被匈奴控制的西域諸國，不但令西域諸國一一歸順漢朝，並開拓了東西文化的交流。期間他還派出甘英出使大秦（罗马帝国），雖未有成功，但足跡已達今日波斯灣諸國。 另外，東漢在91年滅北匈奴，南匈奴内附漢朝。216年，南匈奴最后一個呼厨泉单于去鄴城拜见曹操，曹操分南匈奴为五部，匈奴國不復存在，困擾漢朝數百年的北方外患終告一段落。 同時佛教也在這段期間傳入中國。根據記載，漢哀帝元壽元年（前2年）博士弟子景盧出使大月氏，其王使人口授《浮屠經》。到了東漢永平十年（67年），漢明帝派人去西域，迎來兩位高僧，並且帶來了許多佛像和佛经，用白馬駝迴首都雒陽，皇帝命人修建房屋供其居住，翻譯佛經，也就是現在的白馬寺。
xsd:nonNegativeInteger
55