Demodocus (Odyssey character)
http://dbpedia.org/resource/Demodocus_(Odyssey_character) an entity of type: Person
Στην ελληνική μυθολογία με το όνομα Δημόδοκος (από τις λέξεις δήμος = λαός και δέχομαι, δηλαδή αυτός που είναι ευπρόσδεκτος από τον λαό) είναι γνωστός ένας τυφλός Φαίακας αοιδός (τραγουδιστής) που ζούσε στη Σχερία (το νησί των Φαιάκων) κατά την εποχή που έφθασε εκεί ναυαγός ο Οδυσσέας. Ο Δημόδοκος αναφέρεται στην Οδύσσεια, όπου ο βασιλιάς Αλκίνοος λέει: «Και το θεϊκό τραγουδιστή Δημόδοκο ας καλέσουν, / γιατί του χάρισε ο θεός του τραγουδιού τη χάρη, / να μας λιγώνει όταν του πει να τραγουδά η καρδιά του» (θ 43-45). Και πάλι στη ραψωδία ν της Οδύσσειας αναφέρεται: «Κι ο θεϊκός τραγουδιστής Δημόδοκος στη μέση / τους τραγουδούσε, που ο λαός περίσσα τον τιμούσε» (ν 27-28) σε ένα αρχοντικό τραπέζι-γεύμα.
rdf:langString
In the Odyssey by Homer, Demodocus (/dɪˈmɒdəkəs/; Greek: Δημόδoκος, Demodokos) is a poet who often visits the court of Alcinous, king of the Phaeacians on the island of Scherie. During Odysseus' stay on Scherie, Demodocus performs three narrative songs.
rdf:langString
デーモドコス(古希: Δημόδοκος, Dēmodokos, 羅: Demodocus)は、ギリシア神話の人物である。長母音を省略してデモドコスとも表記される。パイアーケス人で最も有名な楽人で、視力と引き換えにムーサイから歌の才能を授けられたという。 デーモドコスはアルキノオス王がオデュッセウスのために開いた会食の席で、トロイア戦争でのアキレウスとオデュッセウスの口論の物語を歌い、それを聞いたオデュッセウスは密かに涙した。競技会ではアレースがヘーパイストスの留守の間にアプロディーテーと逢引し、ともにヘーパイストスの罠にかかる有名な神話を歌った。またトロイアの木馬の作戦の物語も歌い、デーイポボスの館で行われた激戦などを語った。オデュッセウスの涙に気づいていたアルキノオスは客人が何者であるかたずね、そこでオデュッセウスは身の上を語った。
rdf:langString
Demodokos is een blinde verhalenverteller aan het hof van koning Alcinoüs in de Odyssee van Homerus. Hij bezingt de rivaliteit tussen Achilles en Odysseus, de list met het Paard van Troje en de liefde tussen Ares en Aphrodite. Verondersteld wordt dat Homerus met Demodokos zichzelf beschreef, en dat Homerus zelf dus ook blind was.
rdf:langString
Демодок (грец. Δημόδοκος) — сліпий співець при дворі Алкіноя. За стародавніми переказами, в образі Демодока Гомер зобразив самого себе (звідси міф про сліпоту автора «Іліади» й «Одіссеї»); Демодок — співець при дворі Агамемнона; вирушаючи на Троянську війну, Агамемнон залишив Демодока з наказом стерегти Клітемнестру й допомагати їй добрими порадами. Клітемнестра зрадила чоловіка з Егістом, а Демодока заслала на безлюдний острів.
rdf:langString
Demòdoc, en llatí Demodocus, en grec antic Δημόδoκος), era un personatge de l'Odissea , un aede que visitava sovint la cort d'Alcínou, rei dels feacis a l'illa d'Esqueria. Durant l'estada d'Odisseu a l'illa, Demòdoc va interpretar diversos cants. Pausànies també parta d'un altre Demòdoc, també aede, cosa que ha fet que es confonguessin, que Agamèmnon va deixar a la seva esposa Clitemnestra quan va marxar a la guerra de Troia amb l'encàrrec de que la vigilés i li donés bons consells. Però no va aconseguir protegir-la de la seducció d'Egist.
rdf:langString
Démodokos (řecky Δημοδόκος, latinsky Demodocus) je v řecké mytologii slepý pěvec, který žil na dvoře fajáckého krále Alkinoa. V bájích se vyskytuje pouze v příběhu Odysseova bloudění při návratu z trojské války. Když jeho loď ztroskotala u břehů ostrova , dostalo se mu přátelského pohostinství u krále Alkinoa, jeho manželky Arété a jejich přívětivé dcery Nausiky. Přijali ztroskotance, aniž by měli tušení, o jak vzácného hosta jde. Při hostinách bavil hosty slepý Démodokos, který byl oblíbencem Múz, od nichž byl obdarován velkým pěveckým talentem i představivostí.
rdf:langString
Demodoko (helene Δημοδόκος, latine Demodocus) estis en la helena mitologio blinda kantisto, kiu vivis en la korto de fajaka reĝo Alkinoo. En mitoj li aperas nur en rakonto pri Odisea vagado dum reveno el la Troja milito. Kiam lia ŝipo kraŝis ĉe bordoj de la insulo , venigis kaj gastis lin amike la reĝo Alkinoo, lia edzino Areto kaj ilia afabla filino Naŭsikaa. Ili akceptis la pereulon, ne sciante pri kiel nobla gasto temas. Dum la solenoj amuzis gastojn blinda Demodoko, kiu estis preferato de Muzoj, de kiuj li estis pridonacita per granda kantista talento kaj imagpovo.
rdf:langString
Demodokos (altgriechisch Δημόδοκος Dēmódokos) ist in der Odyssee von Homer der gottbegeisterte, blinde Sänger in Scheria, dem Land der Phaiaken, dem die Muse die Augen nahm und süße Gesänge gab. Im Haus des Königs Alkinoos singt und spielt er zum Mahl und auf dem Markt zum Tanz. In Odysseus’ Gegenwart trägt er die Sagen vom Streite des Odysseus und Achilleus und vom Trojanischen Pferd vor, mit dessen Hilfe die Griechen Troja eroberten. Die vom Sänger beschworenen Erinnerungen übermannen Odysseus, der seine Tränen verbirgt, indem er den Mantel über den Kopf zieht. Später trägt Demodokos auch die burleske Geschichte vom Stelldichein des Ares und der Aphrodite und ihrer Gefangennahme durch den eifersüchtigen Hephaistos vor.
rdf:langString
Demódoco (en griego antiguo, Δημόδοκος: Dēmódokos) es un personaje de la Odisea. Aedo de la corte de Alcínoo, en el canto VIII de la epopeya es invitado de honor en un banquete durante el que canta episodios de la Guerra de Troya, en particular algunos que no figuran en la Ilíada, como una disputa entre Odiseo y Aquiles y otros relacionados con el Caballo de Troya. Demódoco canta también los amores de Ares y Afrodita. Demódoco es ciego: Y se acercó el heraldo con el fiel aedo a quien la Musa amó mucho y le había dado lo bueno y lo malo,
rdf:langString
Démodocos ou Démodoque (en grec ancien Δημοδόκος / Dêmodókos) est un personnage de l’Odyssée d'Homère. Il est aède à la cour d'Alcinoos et apparaît au chant VIII de l'épopée. Devant Ulysse, invité d'honneur d'un banquet, il chante des épisodes de la guerre de Troie : notamment la querelle entre Ulysse et Achille, scène qui ne figure pas dans l’Iliade, et le cheval de Troie, épisode qui est postérieur aux événements narrés dans ce même livre. Il chante également les amours adultères d'Arès et d'Aphrodite. Démodocos a la particularité d'être aveugle : — (Trad. Philippe Jaccottet)
rdf:langString
Nell'Odissea di Omero Demodoco (in greco Δημóδoκος Dēmòdokos) è un aedo che frequenta la corte di Alcinoo, il re dei Feaci dell'isola Scheria. Durante la permanenza di Odisseo sull'isola Demodoco declama tre poemi. Due di questi sono tratti dal ciclo della guerra di Troia e sono:
* La lite tra Odisseo ed Achille
* Lo stratagemma del Cavallo di Troia. Entrambe le esibizioni vengono portate a termine più in fretta del previsto perché Odisseo, che non ha ancora rivelato la sua vera identità, si commuove nel sentir raccontare le sue esperienze passate.
rdf:langString
Em Odisseia, de Homero, Demódoco (grego: Δημοδόκος, Demodokos) é um poeta que frequentemente visita a corte de Alcínoo, rei dos feácios na ilha . Durante a estadia de Odisseu em Feácia, Demódoco canta três canções narrativas. Dois destas, do ciclo da guerra de Troia, são as desavenças entre Ulisses e Aquiles, e da história da guerra de Troia.
rdf:langString
Демодок (др.-греч. Δημοδόκος) — персонаж «Одиссеи» Гомера. Слепой аэд (певец) у феаков. Демодок исполняет поэмы под аккомпанемент лиры, на которой играет сам. Во время пира во дворце царя феаков Алкиноя Демодок поет трижды. Первый раз он поет о героях: о ссоре храброго Ахиллеса и мудрого Одиссея. Причем Одиссей, никем неузнанный присутствует на пиру и, слушая Демодока, плачет (Ахилл к этому времени погиб, как и многие другие герои, друзья Одиссея). Второй раз Демодок поет о том, как Афродита изменила мужу Гефесту с Ареем и как Гефест поймал их на супружеском ложе и призвал богов посмотреть на любовников. Эта песня веселит гостей Алкиноя и Одиссея. Третий раз Демодок поет по просьбе самого Одиссея, который хочет услышать историю о том, как хитроумный Одиссей придумал сделать коня, с помощью
rdf:langString
rdf:langString
Demòdoc (Odissea)
rdf:langString
Démodokos
rdf:langString
Demodokos (Sänger des Alkinoos)
rdf:langString
Δημόδοκος (Φαίακας αοιδός)
rdf:langString
Demodoko
rdf:langString
Demódoco
rdf:langString
Demodocus (Odyssey character)
rdf:langString
Demodoco
rdf:langString
Démodocos
rdf:langString
デーモドコス
rdf:langString
Demodokos
rdf:langString
Demódoco
rdf:langString
Демодок
rdf:langString
Демодок
xsd:integer
361189
xsd:integer
1099171208
rdf:langString
Demòdoc, en llatí Demodocus, en grec antic Δημόδoκος), era un personatge de l'Odissea , un aede que visitava sovint la cort d'Alcínou, rei dels feacis a l'illa d'Esqueria. Durant l'estada d'Odisseu a l'illa, Demòdoc va interpretar diversos cants. En una primera interpretació va explicar els desacords entre Odisseu i Aquil·les davant de Troia. Tothom admirà el cant excepte Odisseu, que es va posar a plorar en silenci, pel dolor que li provocava aquell record. Cada vegada que l'aede feia una pausa, Odisseu oferia una libació als déus, fins que al no poder amagar les llàgrimes va posar-se les estovalles damunt del cap. Només Alcínou ho va veure, i va suspendre la recitació per fer sortir a tothom a celebrar uns jocs atlètics. Quan van acabar, Demòdoc va recitar els amors entre Ares i Afrodita, i la venjança d'Hefest. Al finalitzar, Odisseu li va demanar que cantés una tercera història, i Demòdoc va explicar la construcció del cavall de Troia i el saqueig de la ciutat. Odisseu va tornar a plorar, fins que Alcínou li va preguntar qui era realment. Una tradició que transmet Pausànies diu que les Muses, que l'estimaven, el van fer tornar cec, però en canvi li van donar el do de commoure els cors de les persones amb el seu cant. Pausànies també parta d'un altre Demòdoc, també aede, cosa que ha fet que es confonguessin, que Agamèmnon va deixar a la seva esposa Clitemnestra quan va marxar a la guerra de Troia amb l'encàrrec de que la vigilés i li donés bons consells. Però no va aconseguir protegir-la de la seducció d'Egist.
rdf:langString
Démodokos (řecky Δημοδόκος, latinsky Demodocus) je v řecké mytologii slepý pěvec, který žil na dvoře fajáckého krále Alkinoa. V bájích se vyskytuje pouze v příběhu Odysseova bloudění při návratu z trojské války. Když jeho loď ztroskotala u břehů ostrova , dostalo se mu přátelského pohostinství u krále Alkinoa, jeho manželky Arété a jejich přívětivé dcery Nausiky. Přijali ztroskotance, aniž by měli tušení, o jak vzácného hosta jde. Při hostinách bavil hosty slepý Démodokos, který byl oblíbencem Múz, od nichž byl obdarován velkým pěveckým talentem i představivostí. Společnost mu s obdivem naslouchala, málokdo si ale všiml, že jejich neznámý host často ukrývá svou tvář, aby nebylo vidět jeho dojetí. Poslouchal zpěv Démodokův o bojích před Trójou, který líčil události tak věrně a podrobně, jako by byl jejich účastníkem. Později pobavil posluchače písní o lásce boha války Area a bohyně krásy a lásky Afrodíty. Odysseus pěvci vyslovil svůj obdiv a jeho zpěv označil za vzácný dar bohů. Pak požádal Démodoka, aby ještě zazpíval o posledních událostech války, kdy Řekové postavili velkého dřevěného koně, do jehož útrob se nechalo zavřít pár význačných bojovníků, kteří se tak lstí dostali za trojské hradby a tím přivodili zkázu velkého města. Také při tomto zpěvu byl Odysseus dojat, jeho slzy zpozoroval i král Alkinoos a tak zatím neznámý host prozradil svou identitu. Fajákové potom Odysseovi vystrojili velkou pevnou loď, která ho přivezla zpět na jeho Ithaku. Příběh pěvce Démodoka je vylíčen v VIII. zpěvu Homérovy Odysseie. Odysseus mu zde vyjadřuje svůj obdiv slovy: ... "Tebe já, Démodoku, zvlášť velebím nad všechny lidi. Tebe buď Apollón učil, neb dcera Diova, Múza... ... ihned po celém světě chci rozhlásit veškerým lidem, tobě že božský zpěv byl vštípen milostí boží!" V antice byl Démodokos chápán jako Homérův autoportrét.
rdf:langString
Demodokos (altgriechisch Δημόδοκος Dēmódokos) ist in der Odyssee von Homer der gottbegeisterte, blinde Sänger in Scheria, dem Land der Phaiaken, dem die Muse die Augen nahm und süße Gesänge gab. Im Haus des Königs Alkinoos singt und spielt er zum Mahl und auf dem Markt zum Tanz. In Odysseus’ Gegenwart trägt er die Sagen vom Streite des Odysseus und Achilleus und vom Trojanischen Pferd vor, mit dessen Hilfe die Griechen Troja eroberten. Die vom Sänger beschworenen Erinnerungen übermannen Odysseus, der seine Tränen verbirgt, indem er den Mantel über den Kopf zieht. Später trägt Demodokos auch die burleske Geschichte vom Stelldichein des Ares und der Aphrodite und ihrer Gefangennahme durch den eifersüchtigen Hephaistos vor. Am Thron des Apollon in Amyklai war Demodokos abgebildet, wie er zum Tanz der Phaiaken seinen Gesang anstimmt. Pausanias führt ihn zusammen mit dem gleichnamigen als Beispiel für die Aöden an, die als Vertreter von Weisheit und Garanten der Sitte an den Höfen der Könige des heroischen Zeitalters weilten.
rdf:langString
Στην ελληνική μυθολογία με το όνομα Δημόδοκος (από τις λέξεις δήμος = λαός και δέχομαι, δηλαδή αυτός που είναι ευπρόσδεκτος από τον λαό) είναι γνωστός ένας τυφλός Φαίακας αοιδός (τραγουδιστής) που ζούσε στη Σχερία (το νησί των Φαιάκων) κατά την εποχή που έφθασε εκεί ναυαγός ο Οδυσσέας. Ο Δημόδοκος αναφέρεται στην Οδύσσεια, όπου ο βασιλιάς Αλκίνοος λέει: «Και το θεϊκό τραγουδιστή Δημόδοκο ας καλέσουν, / γιατί του χάρισε ο θεός του τραγουδιού τη χάρη, / να μας λιγώνει όταν του πει να τραγουδά η καρδιά του» (θ 43-45). Και πάλι στη ραψωδία ν της Οδύσσειας αναφέρεται: «Κι ο θεϊκός τραγουδιστής Δημόδοκος στη μέση / τους τραγουδούσε, που ο λαός περίσσα τον τιμούσε» (ν 27-28) σε ένα αρχοντικό τραπέζι-γεύμα.
rdf:langString
Demodoko (helene Δημοδόκος, latine Demodocus) estis en la helena mitologio blinda kantisto, kiu vivis en la korto de fajaka reĝo Alkinoo. En mitoj li aperas nur en rakonto pri Odisea vagado dum reveno el la Troja milito. Kiam lia ŝipo kraŝis ĉe bordoj de la insulo , venigis kaj gastis lin amike la reĝo Alkinoo, lia edzino Areto kaj ilia afabla filino Naŭsikaa. Ili akceptis la pereulon, ne sciante pri kiel nobla gasto temas. Dum la solenoj amuzis gastojn blinda Demodoko, kiu estis preferato de Muzoj, de kiuj li estis pridonacita per granda kantista talento kaj imagpovo. La societo mirinde aŭskultis lin kaj nur malmultaj rimarkis ke ilia nekonata gasto ofte kaŝas sian vizaĝon, por ke ne estu videbla lia kortuŝo. Li aŭskultis la kantadon de Demodoko pri bataloj apud Trojo, kiu priskribadis la eventojn tiel fidele kaj detale, kvazaŭ li estus ĉeestanto de ili. Pli malfrue li amuzis siajn aŭskultantojn per kanto pri amo de la dio de milito Areso kaj diino de beleco kaj amo Afrodito. Odiseo elparolis al kantisto sian admiron kaj lian kantadon signis kiel donaco de dioj. Poste li petis Demodokon, ke li ankoraŭ kantu pri lastaj eventoj de la milito, kiam grekoj konstruis grandegan lignan ĉevalon, en kies internon lasis sin fermi kelkaj eminentaj batalantoj, kiuj tiel inside venis malantaŭ la muregoj de Trojo kaj tiel kaŭzis pereon de la granda urbo. Ankaŭ dum tiu ĉi kantado estis Odiseo ege kortuŝita. Liajn larmojn rimarkis ankaŭ la reĝo Alkinoo kaj tiel ĝis nun nekonata gasto senvualigis sian identecon. Fajakoj poste al Odiseo ekipis firman ŝipon, kiu venigis lin reen al lia Itako. Rakontado pri Demodoko estas priskribata en la 8-a kanto de la Homera Odiseado. En antikvaj tempoj estis Demodoko komprenata kiel Homera aŭtoportreto. Transprenita kaj malstrikte tradukita de cs:Démodokos
rdf:langString
In the Odyssey by Homer, Demodocus (/dɪˈmɒdəkəs/; Greek: Δημόδoκος, Demodokos) is a poet who often visits the court of Alcinous, king of the Phaeacians on the island of Scherie. During Odysseus' stay on Scherie, Demodocus performs three narrative songs.
rdf:langString
Demódoco (en griego antiguo, Δημόδοκος: Dēmódokos) es un personaje de la Odisea. Aedo de la corte de Alcínoo, en el canto VIII de la epopeya es invitado de honor en un banquete durante el que canta episodios de la Guerra de Troya, en particular algunos que no figuran en la Ilíada, como una disputa entre Odiseo y Aquiles y otros relacionados con el Caballo de Troya. Demódoco canta también los amores de Ares y Afrodita. Demódoco es ciego: Y se acercó el heraldo con el fiel aedo a quien la Musa amó mucho y le había dado lo bueno y lo malo, le privó de los ojos, pero le concedió el dulce canto. Odisea, VIII, 63 - 64. Los autores antiguos se apoyaban en este pasaje, así como en dos versos de los Himnos homéricos, para afirmar que Homero era ciego. Martin P. Nilsson, en su libro Homer and Mycenæ (1933), señala que en ciertas regiones eslavas, los bardos eran ritualmente calificados de «ciegos», porque se suponía que la pérdida de la vista estimulaba la memoria.
rdf:langString
Démodocos ou Démodoque (en grec ancien Δημοδόκος / Dêmodókos) est un personnage de l’Odyssée d'Homère. Il est aède à la cour d'Alcinoos et apparaît au chant VIII de l'épopée. Devant Ulysse, invité d'honneur d'un banquet, il chante des épisodes de la guerre de Troie : notamment la querelle entre Ulysse et Achille, scène qui ne figure pas dans l’Iliade, et le cheval de Troie, épisode qui est postérieur aux événements narrés dans ce même livre. Il chante également les amours adultères d'Arès et d'Aphrodite. Démodocos a la particularité d'être aveugle : « Un héraut s'avança, conduisant le fidèle aèdeÀ qui la Muse qui l'aimait a donné bien et mal,Lui ayant pris ses yeux, mais donné la douceur du chant. » — (Trad. Philippe Jaccottet) Sur ce passage, ainsi que sur deux vers des Hymnes homériques, les Anciens s'appuyaient pour déclarer qu'Homère était aveugle. Martin P. Nilsson remarque cependant dans Homer and Mycenæ (1933) que dans certaines régions slaves, les bardes sont rituellement qualifiés d'« aveugles », parce que la perte de la vue est supposée stimuler la mémoire.
rdf:langString
デーモドコス(古希: Δημόδοκος, Dēmodokos, 羅: Demodocus)は、ギリシア神話の人物である。長母音を省略してデモドコスとも表記される。パイアーケス人で最も有名な楽人で、視力と引き換えにムーサイから歌の才能を授けられたという。 デーモドコスはアルキノオス王がオデュッセウスのために開いた会食の席で、トロイア戦争でのアキレウスとオデュッセウスの口論の物語を歌い、それを聞いたオデュッセウスは密かに涙した。競技会ではアレースがヘーパイストスの留守の間にアプロディーテーと逢引し、ともにヘーパイストスの罠にかかる有名な神話を歌った。またトロイアの木馬の作戦の物語も歌い、デーイポボスの館で行われた激戦などを語った。オデュッセウスの涙に気づいていたアルキノオスは客人が何者であるかたずね、そこでオデュッセウスは身の上を語った。
rdf:langString
Demodokos is een blinde verhalenverteller aan het hof van koning Alcinoüs in de Odyssee van Homerus. Hij bezingt de rivaliteit tussen Achilles en Odysseus, de list met het Paard van Troje en de liefde tussen Ares en Aphrodite. Verondersteld wordt dat Homerus met Demodokos zichzelf beschreef, en dat Homerus zelf dus ook blind was.
rdf:langString
Nell'Odissea di Omero Demodoco (in greco Δημóδoκος Dēmòdokos) è un aedo che frequenta la corte di Alcinoo, il re dei Feaci dell'isola Scheria. Durante la permanenza di Odisseo sull'isola Demodoco declama tre poemi. Due di questi sono tratti dal ciclo della guerra di Troia e sono:
* La lite tra Odisseo ed Achille
* Lo stratagemma del Cavallo di Troia. Entrambe le esibizioni vengono portate a termine più in fretta del previsto perché Odisseo, che non ha ancora rivelato la sua vera identità, si commuove nel sentir raccontare le sue esperienze passate. Il terzo canto eseguito da Demodoco, che si esibisce questa volta al mercato dell'isola Scheria per accompagnare alcune danze, tratta dell'intrallazzo amoroso tra Ares ed Afrodite e diverte molto tutti gli spettatori. Demodoco viene descritto come un poeta cieco, e potrebbe essere che sulla base di questo personaggio, interpretato come un autoritratto, Omero sia stato tramandato ai posteri come a sua volta privo della vista.
rdf:langString
Em Odisseia, de Homero, Demódoco (grego: Δημοδόκος, Demodokos) é um poeta que frequentemente visita a corte de Alcínoo, rei dos feácios na ilha . Durante a estadia de Odisseu em Feácia, Demódoco canta três canções narrativas. Dois destas, do ciclo da guerra de Troia, são as desavenças entre Ulisses e Aquiles, e da história da guerra de Troia. Ambos os cantos são truncados porque Odisseu (que ainda não revelou a sua identidade ao seu anfitrião) está desolado em reviver as suas próprias experiências desta forma. A outra canção de Demódoco, que é cantado no mercado de Feácia ao acompanhamento de dança, se refere ao amor de Ares e Afrodite, um divertido conto que dá prazer a todos os seus ouvintes. Demódoco é descrito como cego: "O magistrado chegou agora, levando as suas trovas preferidas, a quem a Musa amava acima de todos os outros, embora tivesse misturado o bem e o mal em seus presentes, roubando-o dos olhos dele, mas concedendo-lhe o dom da doce canção. Pode muito bem ter sido a base nesse retrato, visto como um auto-retrato, que Homero, identificado como o autor de Odisseia, era dito pelos gregos posteriores como cego.
rdf:langString
Демодок (др.-греч. Δημοδόκος) — персонаж «Одиссеи» Гомера. Слепой аэд (певец) у феаков. Демодок исполняет поэмы под аккомпанемент лиры, на которой играет сам. Во время пира во дворце царя феаков Алкиноя Демодок поет трижды. Первый раз он поет о героях: о ссоре храброго Ахиллеса и мудрого Одиссея. Причем Одиссей, никем неузнанный присутствует на пиру и, слушая Демодока, плачет (Ахилл к этому времени погиб, как и многие другие герои, друзья Одиссея). Второй раз Демодок поет о том, как Афродита изменила мужу Гефесту с Ареем и как Гефест поймал их на супружеском ложе и призвал богов посмотреть на любовников. Эта песня веселит гостей Алкиноя и Одиссея. Третий раз Демодок поет по просьбе самого Одиссея, который хочет услышать историю о том, как хитроумный Одиссей придумал сделать коня, с помощью которого греки взяли Трою. Слушая песню, Одиссей снова не может сдержать слез. В «Одиссее» слепого Демодока по просьбе царя Алкиноя приводит на пир и сопровождает глашатай Понтоной. Согласно Тимолаю из Лариссы, брат Фемия, страж Пенелопы. Позднее так называли и певца, оставленного при Клитеместре. Образ Демодока в современной науке об эпосе считается представляющим этап эпического творчества т. н. «малых песен» типа русских былин, предшествующим их циклизации в больших поэмах. Демодок был изображён на знаменитом в древности троне Аполлона амиклейского.
rdf:langString
Демодок (грец. Δημόδοκος) — сліпий співець при дворі Алкіноя. За стародавніми переказами, в образі Демодока Гомер зобразив самого себе (звідси міф про сліпоту автора «Іліади» й «Одіссеї»); Демодок — співець при дворі Агамемнона; вирушаючи на Троянську війну, Агамемнон залишив Демодока з наказом стерегти Клітемнестру й допомагати їй добрими порадами. Клітемнестра зрадила чоловіка з Егістом, а Демодока заслала на безлюдний острів.
xsd:nonNegativeInteger
3060