Atra-Hasis
http://dbpedia.org/resource/Atra-Hasis an entity of type: Thing
Das Atraḫasis-Epos (auch Atraḫasis-Mythos, Atrachasis-Epos, Atramḫasis-Epos, Atramchasis-Epos) verfasste ein unbekannter Dichter wahrscheinlich um oder vor 1800 v. Chr. Der altbabylonische Schreiber überarbeitete das Werk im 12. Regierungsjahr des Ammi-saduqa. Daneben existieren noch weitere babylonische Fragmente. Weitere Abschriften und Überarbeitungen folgten im ersten Jahrtausend v. Chr.
rdf:langString
Het Atrahasis-epos is een Babylonisch epos uit de zeventiende eeuw voor Christus dat vooral bekend is vanwege het zondvloedverhaal dat erin verteld wordt. Dit zondvloedverhaal is ongeveer hetzelfde als dat op het elfde tablet van het Gilgamesj-epos en vertoont ook grote overeenkomsten met het latere verhaal in de Bijbel.
rdf:langString
Mýtus o Atrachasísovi je známý v několika verzích, z nichž nejznámější je starobabylonská, která byla nalezena v Sipparu. Pravděpodobně jde o opis staršího textu. Zachovalý text pochází ze 17. stol. př. n. l., je na třech tabulkách a obsahuje 1245 veršů. Byl psán písařem jménem Núr-Ajja. Enki poté zabraňuje dalšímu přemnožení lidstva a mezi lidi vypustí démona Lamaštu, který způsobuje dětskou úmrtnost. Příběh o Atrachasísovi byl v neúplné podobě převzat do XI. tabulky Eposu o Gilgamešovi. Mýtu o Atrachasísovi je podobný biblický příběh o Noemovi a mohla by existovat spojitost.
rdf:langString
Atra-Hasis (Akkadian: 𒀜𒊏𒄩𒋀, romanized: Atra-ḫasīs) is an 18th-century BCE Akkadian epic, recorded in various versions on clay tablets, named for its protagonist, Atrahasis ('exceedingly wise'). The Atra-Hasis tablets include both a creation myth and one of three surviving Babylonian flood myths. The name "Atra-Hasis" also appears, as king of Shuruppak in the times before a flood, on one of the Sumerian King Lists. In its most complete surviving version, the Atra-Hasis epic is written on three tablets in Akkadian, the language of ancient Babylon.
rdf:langString
Wiracarita Atrahasis adalah cerita mengenai penciptaan sampai air bah yang berasal dari Babilonia. Diduga ditulis sekitar abad ke-18 SM dalam bahasa Akkadia. Merupakan salah satu dari 3 cerita air bah yang terawetkan dari zaman Babel. Salinan tertua tradisi wiracarita mengenai Atrahasis dapat dilacak waktu penulisannya dari bagian kolofon (catatan kaki, yang mencantumkan identifikasi pembuat prasasti) ke zaman pemerintahan cicit Hammurabi, Ammi-Saduqa (1646–1626 SM), tetapi ada lagi sejumlah fragmen Babel tua; naskah ini terus disalin sampai ke milenium pertama SM. Kisah Atrahasis juga ada dalam versi Asyur yang kemudian, pertama kalinya ditemukan di perpustakaan raja Asyurbanipal, tetapi karena keadaan lauh yang buruk dan kata-kata yang bermakna tidak jelas, terjemahannya juga tidak dapat
rdf:langString
Atrahasiseposet är ett epos skrivet på akkadiska, och ett centralt verk i den bevarade assyro-babyloniska litteraturen. Atrahasiseposet är uppkallad efter berättelsens huvudperson. Den handlar om hur människorna skapades och det skrevs ned ungefär år 1700 f.Kr. Eposet bygger dock på en liknande sumerisk berättelse.
rdf:langString
rdf:langString
Mýtus o Atrachasísovi
rdf:langString
Atraḫasis-Epos
rdf:langString
Atra-Hasis
rdf:langString
Wiracarita Atrahasis
rdf:langString
Atrahasis (poema epico)
rdf:langString
Atrahasis-epos
rdf:langString
Atrahasiseposet
xsd:integer
1151773
xsd:integer
1124070076
rdf:langString
Mýtus o Atrachasísovi je známý v několika verzích, z nichž nejznámější je starobabylonská, která byla nalezena v Sipparu. Pravděpodobně jde o opis staršího textu. Zachovalý text pochází ze 17. stol. př. n. l., je na třech tabulkách a obsahuje 1245 veršů. Byl psán písařem jménem Núr-Ajja. Mýtus začíná konfliktem mezi nižšími bohy (Igigi) a vyššími bohy (Anunna, Anunnaki), kteří nutí nižší bohy vykonávat všechnu těžkou práci. Vyšší bohové se rozhodnou, že stvoří člověka, aby nižší bohové nemuseli pracovat. Na radě bohů se rozhodne, že to učiní bohyně (též mami a mama) s Enkim. Člověka stvoří z hlíny, masa a krve boha Wé-ilu, který byl předtím zabit (motiv zabití boha se objevuje prakticky ve všech sumerských verzích o stvoření člověka a ani v jiných mytologiích není výjimečný). Lidstvo se však příliš rychle rozmnoží a začne rušit boha Enlila, který se je rozhodne zničit. Nejprve na lidstvo sešle mor, ale Enki poradí Atrachasísovi, že má obětovat Addadovi (Iškur) a Namtarovi, čímž se nebezpečí moru zažehná. Enlil poté zvolí možnost potopy, ale již zakáže bohům vyzradit to lidem. Enki však pošle Atrachasísovi vzkaz po rákosové chýši, Atrachasís pak podle návodu vybuduje loď ve tvaru kostky, na kterou nalodí ženu, děti, příbuzné, vše živé po jednom páru a jednoho řemeslníka od každého řemesla. Po šesti dnech a sedmi nocích přestane pršet a loď přistane na hoře Nisir v Kurdistánu. Atrachasís vypouští ptactvo, když zjistí, že vody opadly, obětuje bohům a Enlil jej poté učiní bohům podobným nesmrtelností, aby se srovnal s tím, že nějaký člověk přežil. Enki poté zabraňuje dalšímu přemnožení lidstva a mezi lidi vypustí démona Lamaštu, který způsobuje dětskou úmrtnost. Příběh o Atrachasísovi byl v neúplné podobě převzat do XI. tabulky Eposu o Gilgamešovi. Mýtu o Atrachasísovi je podobný biblický příběh o Noemovi a mohla by existovat spojitost.
rdf:langString
Atra-Hasis (Akkadian: 𒀜𒊏𒄩𒋀, romanized: Atra-ḫasīs) is an 18th-century BCE Akkadian epic, recorded in various versions on clay tablets, named for its protagonist, Atrahasis ('exceedingly wise'). The Atra-Hasis tablets include both a creation myth and one of three surviving Babylonian flood myths. The name "Atra-Hasis" also appears, as king of Shuruppak in the times before a flood, on one of the Sumerian King Lists. The oldest known copy of the epic tradition concerning Atrahasis can be dated by colophon (scribal identification) to the reign of Hammurabi’s great-grandson, Ammi-Saduqa (1646–1626 BC). However, various Old Babylonian fragments exist, and the epic continued to be copied into the first millennium BC. The story of Atrahasis also exists in a later Assyrian version, first rediscovered in the Library of Ashurbanipal, though its translations have been uncertain due to the artifact being in fragmentary condition and containing ambiguous words. Nonetheless, its fragments were first assembled and translated by George Smith as The Chaldean Account of Genesis, the hero of which had his name corrected to Atra-Hasis by Heinrich Zimmern in 1899. In 1965, Wilfred G. Lambert and Alan R. Millard published many additional texts belonging to the epic, including an Old Babylonian copy (written c. 1650 BC) which is the most complete recension of the tale to have survived. These new texts greatly increased knowledge of the epic and were the basis for Lambert and Millard’s first English translation of the Atrahasis epic in something approaching entirety. A further fragment was recovered in Ugarit. In its most complete surviving version, the Atra-Hasis epic is written on three tablets in Akkadian, the language of ancient Babylon.
rdf:langString
Das Atraḫasis-Epos (auch Atraḫasis-Mythos, Atrachasis-Epos, Atramḫasis-Epos, Atramchasis-Epos) verfasste ein unbekannter Dichter wahrscheinlich um oder vor 1800 v. Chr. Der altbabylonische Schreiber überarbeitete das Werk im 12. Regierungsjahr des Ammi-saduqa. Daneben existieren noch weitere babylonische Fragmente. Weitere Abschriften und Überarbeitungen folgten im ersten Jahrtausend v. Chr.
rdf:langString
Wiracarita Atrahasis adalah cerita mengenai penciptaan sampai air bah yang berasal dari Babilonia. Diduga ditulis sekitar abad ke-18 SM dalam bahasa Akkadia. Merupakan salah satu dari 3 cerita air bah yang terawetkan dari zaman Babel. Salinan tertua tradisi wiracarita mengenai Atrahasis dapat dilacak waktu penulisannya dari bagian kolofon (catatan kaki, yang mencantumkan identifikasi pembuat prasasti) ke zaman pemerintahan cicit Hammurabi, Ammi-Saduqa (1646–1626 SM), tetapi ada lagi sejumlah fragmen Babel tua; naskah ini terus disalin sampai ke milenium pertama SM. Kisah Atrahasis juga ada dalam versi Asyur yang kemudian, pertama kalinya ditemukan di perpustakaan raja Asyurbanipal, tetapi karena keadaan lauh yang buruk dan kata-kata yang bermakna tidak jelas, terjemahannya juga tidak dapat dipastikan. Fragmen-fragmen ini pertama-tama digabungkan dan diterjemahkan oleh pakar assyriologis George Smith sebagai The Chaldean Account of Genesis (Kisah Kejadian dari Kasdim); nama pahlawannya dibetulkan menjadi Atra-Hasis oleh Heinrich Zimmern pada tahun 1899.Nama Atrahasis (="luarbiasa bijak"; "exceedingly wise") atau "Atra-Hasis" muncul dalam salah satu Daftar Raja Sumeria sebagai raja dari Shuruppak pada waktu sebelum air bah.
rdf:langString
Het Atrahasis-epos is een Babylonisch epos uit de zeventiende eeuw voor Christus dat vooral bekend is vanwege het zondvloedverhaal dat erin verteld wordt. Dit zondvloedverhaal is ongeveer hetzelfde als dat op het elfde tablet van het Gilgamesj-epos en vertoont ook grote overeenkomsten met het latere verhaal in de Bijbel.
rdf:langString
Atrahasiseposet är ett epos skrivet på akkadiska, och ett centralt verk i den bevarade assyro-babyloniska litteraturen. Atrahasiseposet är uppkallad efter berättelsens huvudperson. Den handlar om hur människorna skapades och det skrevs ned ungefär år 1700 f.Kr. Eposet bygger dock på en liknande sumerisk berättelse. Berättelsen om Atrahasis finns inte bevarad i sin helhet, då vissa fragment saknas. Vissa menar att Atrahasiseposet ligger som förlaga till judendomens och kristendomens syndaflodsberättelse, som är mycket yngre. Första Moseboken i Bibeln kapitel 6-9 liknar i mycket Atrahasiseposet. Den är dock inte den enda berättelsen om en stor översvämning, motsvarande berättelser finns över hela världen. Den äldsta bevarade är den sumeriska berättelsen om hjälten Ubar-Tutu eller Ziusudra. Ett annat mer välkänt epos är den om hjälten Gilgamesh, som skrevs ungefär år 1750 f.Kr.
xsd:nonNegativeInteger
13935
